5. 9. 2006, 9:02
30. 8. 2006
Poslední zprávu jsem skončil před odjezdem na letiště z hotelu
Radison v Bangkoku.
Tuto zprávu již píšu doma v klidu po několika hodinách spánku a jak
vidíte, už mám klávesnici s interpunkcí.
Vrátím se však ještě do Bangkoku. Naši průvodci, kteří se nám
věnovali po celou dobu našeho pobytu, nám i holkám připravili
nezapomenutelný zážitek a neuvěřitelnou lekci ze vzájemného
lidského chování. Rozloučili se s námi několikrát. V hotelu dostal
každý dárek a Pah (to je ten, který uměl česky) poděkoval za to, že
mohl s námi prožít pěkné chvíle a krátce zhodnotil svůj vztah ke
každému z nás. Holky bulily a mám dojem, že to v nich nechalo
docela silný dojem. Samozřejmě, že i my jsme se snažili vyjádřit
pocity z pobytu v Thajsku a popsat to, co nás plně vtáhlo do jejich
země. Zajimavé je, že máme šanci se snimi setkat, protože Pop
pojede určitě do Čech na další pobyt, Beb je dívka, která přijede v
příštích měsících do Německa a se svými hostiteli se chystá i do
Čech. Možná s ní pojede i Not. Další loučení bylo v autobuse, který
nás vezl na letiště a pak při samotném odchodu do free zony na
letišti. Byli jsme všichni svým průvodcům a novým kamarádů v
Thajsku vděčni a všichni byli na měkko.
Potom už jenom cesta letadlem 10 hodin 35 minut, 8450 km ve výšce
11km. Přeletěli jsme Bengálský záliv, Indii, Pakistán, Afganistán,
Kaspické moře, Kavkaz, Černé moře, Rumunsko, Madarsko a Vídeň. Ve
Vídni jsme si bohužel na autobus do Krumlova počkali skoro 2 hodiny
a pak už rychle domů.
Co dodat. Hluboké dojmy ze společné cesty na Mezinárodní hry
mládeže se nedají zapomenout. Celé hry jsou velice dobře vymyšlenou
akcí a jenom se nám vybavuje otázka, kolik takto fantasticky
připravená akce musela pořadatele stát. Thajské království se o nás
královsky postaralo a srdečnost lidi v Thajsku stojí za všechny
peníze. I když jsme na místě neplatili nic (mimo taxi na soukromé
cesty po Bangkoku), stála samotná cesta docela dost peněz, a tak
museli pomoci sponzoři. Některé jsem už jmenoval v předchozím
článku a toho posledního jsem si nechal na dnešek.
Nadační fond Malého Vítka Český Krumlov nám také pomohl nemalou
částkou na pokrytí nákladů na cestu. Pro mě samotného však bylo
velice příjemným překvapením, že když jsem hovořil s některými
členy nadační rady, bylo opravdu jasně znát, že jim dělalo radost
přispět na dobrou věc a zajímali se o celou naši cestu. Děkuji
jménem všech sportovců této nadaci a věřím, že zprávy z Bangkoku
čtou, a že je potěší.
Během par dní přidám do galerie i ostatní zajímavé fotky z celého
pobytu.
Chvíli bude trvat než zpracuji i video, protože úplně na konci se
mi porouchala kamera a musí do opravy. Pak se zájemci mohou podívat
na dokumentárni film o hrách.
To je vše.
Dalibor Carda.