Autor: Věra Brožová, 23. 5. 2008, 13:32
Stejně tak, jako všechny osmé třídy, jsme se zúčastnili pobytu na
Zátoni. Sice jen dva dny, ale aspoň že jsme měli čas na diskuzi o
volbě povolání.
Nebyli jsme tam poprvé. Byli jsme tam už jako šesťáci. Stejně jako
tenkrát jel někdo na kole(i přes nepřízeň počasí), s tím rozdílem,
že když jsme byli v šesté třídě, jsme jeli povinně všichni.
Když už jsme se konečně všichni sešli, ustlali jsme si postele a
pořádně jsme se zabydleli. Šešli jsme se pak na pokec v dolní
místnosti... Uvařili si čaj a mohli jsme začít se vzpomínáním na
staré dobré časy. Co vše se událo za poslední tři roky a že toho
bylo požehnaně.
Například naše školní akce, volejbal, vše ostatní. Čas uběhl
neuvěřitelně rychle a holky se mohly vydat na strašidelnou stezku
odvahy, kterou si pro ně pilně připravili chlapci. Holky měly co
dělat, aby vůbec dorazily na vítězný konec. Pak už nezbývalo nic
jiného, než si vyčistit zuby a odvážlivci se mohli vysprchovat ve
sprchách katastrofálního stavu (holt nezbyly peníze) a následně
ulehnout do hajan. Kluci zřejmě jako obvykle nespali, ale holky
usnuly dřív než bys řekl švec. Po těžkém probuzení jsme se dosyta
najedli napečených buchet s čajem. Už jen ta volba povolání a
nějaký ten host.
O povolání a výběru nám povyprávěla paní učitelka Lipplová,
samozřejmě hezky, jako vždy. Naším hostem byl trenér našich
volejbalistek, pan Šimonek. Ten nám spolu s bývalými absolventy
povyprávěl o volejbale.
A co ještě zbýva? Zapsat do jablíčka naše vysněná povolání.... Taky
se u nás našlo kuriózní povolání - jeřábnice. Inu každý má jiné
sny, ale doufejme, že každému se jeho sen splní.
Hurááá domů..!!!
Za 8.C Andrea Jindrová a Jakub Kratochvíl