Autor: --- ---, 21. 4. 2008, 15:43
2.4. se konala další přednáška z projektu "povídejme si" a to na
téma KLUCI ZLOBÍ HOLKY NE. Děkuji všem zúčastněným za zájem a
zajímavé podněty.
Pro ty, kteří neměli možnost přijít a přesto je téma oslovilo opět
přikládám stručné poznámky.
DÍTĚ V OBTÍŽNÉ SITUACI
Chlapci ? častěji se manifestuje obtížným chováním (substituční
krádeže, agrese)
Dívky ? častěji stažení do sebe, únik do fantazie, úzkost, poruchy
příjmu potravy
CHLAPCI A PORUCHY CHOVÁNÍ
-substituční krádeže ? vyjadřují potřeby (nejčastěji pozornost a
uznání u např. citově deprivovaných dětí ? př. Rodičům ukradne
peníze a dá je kamarádům ve škole), které jinak vyjádřit
nedovednou, smysl náhradního uspokojení je vždy nevědomý, dítě svůj
čin neumí zdůvodnit
-náhlá porucha chování v akutní tíživé situaci u úzkostného a
depresivního dítěte ? čin není zaměřený na uspokojení vlastní
potřeby, jeví se zdánlivě nesmyslný (př. V obchodě ukradne mouku,
chce na sebe upozornit)
-chlapci s LMD ? impulzivní, chaotičtí (potřebují dodávat strukturu
do svého chaotického světa ? uspořádat čas, úkolovat potupně ? víc
úkolů v pořadí neudrží), snáz reagují na provokace vrstevníků ?
zareagují nepřiměřeně, jsou vrstevníky odmítnuti a takto dále,
rodiče často podobné obtíže ? výchovný styl je pak nedůsledný a
často nejednotný
-porucha na bázi disharmonického vývoje osobnosti ? chybí schopnost
navázat hlubší vztahy, bez pocitů viny, časté impulsy a agrese
zaměřené výhradně na okamžité vlastní uspokojení, chybí vnitřní
zábrany a schopnost učit se ze zkušenosti (př. Krádež předem
pečlivě plánovaná)
-rodina sama může mít odlišné sociální normy
-dítě jako obětní beránek (udržuje rovnováhu v rodině tím, že se
řeší jeho obtíže namísto př. Konfliktu rodičů)
DÍVKY
-poruchy příjmu potravy ? 1. vrchol mezi 13. ? 14. rokem
-deprese ? často náhlé zhoršení prospěchu, horší kontakt se
spolužáky, pohybový útlum (nebo hyperaktivita, nízké sebehodnocení,
pocity viny a bezmoci (ostuda, ztráta blízkých), u dětzí častější
somatizace a regrese
Ještě jednou děkuji za podnětnou diskuzi
Petra Valkony