Sbalit/rozbalit nabídku

Školní poradenské pracoviště (Klepněte pro rozbalení)

... A máme To za sebou...

Jako vzkaz příštím deváťákům přinášíme malou sondu do toho, jaké byly pocity těch letošních těsně po přijímacích zkouškách...
Mnohé názory jsou velmi poučné ;-), škoda, že některým dochází naše rady až "po akci"...

Ještě večer před zkouškami jsem šla s kamarádkou ven, a když jsem ji viděla, že si z toho skoro nic nedělá, tak to ze mě všechno spadlo. Ráno jsem strachem sice skoro ani nemohla jíst, ale zároveň jsem si říkala, že za pár hodin to bude už za mnou, samozřejmě, jestli to udělám. A udělala jsem to. Hlásila jsem se na Obchodní akademii Husova 1 v Č. Budějovicích.
MOJE RADA: Určitě se učte, nebo si aspoň zkoušejte počítat příklady, psát diktáty, ... A určitě se vám to povede :-)
Martina

Asi měsíc před pohovorem jsem si říkala, že to zvládnu a že to bude v pohodě. Když jsem viděla, že se jen jednou vyspím, tak na mě padl strach a tréma. Ráno jsem se musela pořádně připravit a říkala jsem si: nějak to dopadne! A je to tady ? čekám před dveřmi na to, než mě zkoušející zavolá. Měla jsem hrozný strach, ale nakonec se mě zeptali jen na to, proč jsem si vybrala tento obor, jako je aranžérka, a různé věci,? Zvládla jsem to bez problémů.
Sandra

Není důležité se učit před přijímačkami, ale v 8. a na začátku 9. ročníku. Bezprostředně před zkouškami je důležité se odreagovat a psychicky se připravit. U přijímaček je nejdůležitější udržet klid.Nervovat se, že nestíháte, nemá cenu. Když nestíháte vy, tak ani ostatní nestíhají. Nesmíte to brát tak vážně, když je neuděláte!


Před přijímacími zkouškami jsem byla docela nervózní. Měla jsem obavy, že se nedostanu. Když jsem přijela na zdrávku, nervozita ze mě opadla. Ale nedostala jsem se. Začal kolotoč přihlášek, které za mě vyřizovala mamka, protože já jsem nemohla. Kvůli velkému návalu lidí do druhého kola bylo téměř nemožné, abych se dostala. Až na potřetí jsem uspěla na škole, kde jsem dělala přijímačky 24. 4. 2006, akorát na jiný obor. Měla jsem šílenou radost a vše ze mě spadlo.
Lenka 9.B
P.S.: Učte se. Já se moc neučila a pak to dopadlo. Věřte si!


Dávala jsem si pozor na to, abych neměla moc čtyřek a abych nepropadla. Hrozně jsem se bála, jestli mě vezmou nebo ne! Ale na konec mě vzali, tak jsem šťastná!!!!
Ahoj!

Hlásil jsem se na průmyslovou školu v Písku. Moc jsem se neučil. Ale ze samotných přijímaček jsem měl dobrý pocit. Bohužel jsem byl první pod čarou. Chvíli mi to bylo líto, ale pak jsem byl rád, že jsem se nedostal.
P.S.: Promyslete si, jestli na školu, kterou jste si vybrali, opravdu chcete.


Tak já jsem teď momentálně přijatá na Gymnázium v Č. K., ale chtěla jsem ve skutečnosti na úplně jinou školu. Moji rodiče si ale přáli, abych šla na gymnázium, tak jsem musela. Jelikož jsem měla dobré známky, vzali mě bez přijímaček. 24. dubna jsem byla ve škole a pracovala jsem na zahradě. Docela mi ale bylo líto, že jsem zkoušky nedělala, protože z toho nemáte zas takovou radost...ale zase byl klídek. Tak snad se mi tam bude líbit.

Můj pocit z přijímacích zkoušek byl hrozný. I když jsem se připravovala na předměty, ze kterých jsem měla psát (Ma, Př, Che)písemný test, v 1. kole jsem neuspěla, a tím jsem ztratila trochu naději, že bych se na tu školu dostala. Druhý termín na té stejné škole, jen s jiným oborem ? laboratorní asistent ? byl 1. 5. 2006. Tam jsem už konečně uspěla a mohla jsem se radovat z toho, že se už nemusím strachovat a bát se, kam se dostanu! Všechno to je už za mnou, ale jistě každý z vás ví, jaký je to pocit před 24. dubnem, ne?
P.S.: Vy, které to teprve čeká, učte se, protože se vám to vyplatí a hlavně se nebojte, vezměte si s sebou čokoládu a máte to v kapse!
Jana

Dávala jsem si pozor, abych nepropadala. Nakonec se mi to podařilo. Psychicky jsem na tom byla celkem dobře. U pohovoru jsem byla nervózní. Nakonec jsem to zvládla a jsem ráda.

Učila jsem se po celou dobu školních let. Mamča s taťkou mi naznačovali, že čím lepší výsledky, tím větší šance na výběr!!! Tak jsem se snažila!!! Samozřejmě jsem nevěděla o nějakém průměru. Bylo to namáhavé a stálo to nejen mě, ale některé z učitelů a mé rodiče hodně sil. Děkuji za jejich trpělivost!!! Bez nich by to bylo mnohem horší!!! :-) Nechci vám říkat UČTE SE, UČTE SE, UČTE SE, ale co mi zbývá!!! :-)

Měl jsem dobré známky v 8. třídě, ale uteklo mi to o stupeň. V devítce jsem se trochu naučil angličtinu a měl jsem průměr 1,18. No, a šel jsem bez přijímaček.

Na začátku osmičky jsem se dozvěděl, že když budu mít dobré známky po celou osmičku a pololetí devítky, nebudu muset dělat přijímačky. A podařilo se, na školu jsem šel bez přijímaček a nemusel jsem se strachovat, že je neudělám. Z toho vyplývá, že je lepší se učit a učit, abych měl dobré známky a pak nedělal přijímačky. A pro ty, co je dělat budou, tak ať se učí, ať nejsou zaskočení. HLAVNĚ SE NESTRESOVAT A NEBÁT SE! VĚŘIT SI :-)
Pavel

Dostal jsem se díky průměru z deváté třídy, na který jsem se hodně učil. Na přijímačky jsem se učil, ale ne moc, a stačilo to. Rozhodněte se, na co se budete učit víc!

Už od osmé třídy jsem si dávala pozor, abych nepropadla z některých předmětů. Vybrala jsem si obor bez přijímacích zkoušek, protože vím, že bych je neudělala, přece se nebudu přeceňovat! Nechci vám radit, ale měli byste se učit, abyste nedopadli jako já.

Moje osudová škola byla Střední průmyslová škola stavební v Č. Budějovicích. Byl to docela normální den. Chvilku jsem si myslela, že jsem to udělala a pak zase, že NE! Nejhorší bylo ÚTERÝ! Když mi mamka řekla, že mi chyběl náčrt u trojúhelníku, aby mě vzali. Jinak jsem to napsala skoro celé. NÁČRT mi zkazil budoucnost. Byla jsem 122. a 120 jich brali :-(. Teď jdu na soukromou obchodku a příští rok přejdu zpátky na stavárnu. A na NÁČRT si dám POZOR!
Zuzka

?Do průměru 1,2 bereme bez přijímaček.? Jo! Takto zněla věta, která rozhodla o mém studiu na gymnáziu. Díky mým dobrým výsledkům jsem se vešla do průměru, a tak jsem byla ušetřena všech těch starostí a nervů. Když jsem pak slyšela zážitky a vyprávění ostatních? Opravdu, říká se to pořád, ale? učte se a připravujte, jak to jen jde.
Klára

Celkem mi jdou jazyky (hlavně němčina). Když jsem se v patnácti rozhodoval, co dál dělat, rakouská škola pro mě byla jasnou volbou. Jasně, člověk se musí připravovat, ale když děláte věci pořádně, zbude vám čas i na blbosti. Nevěděl jsem, do čeho jdu, ale úlevou pro mě bylo, když přišli učitelé a řekli: ?Protože je vás tu přesně 20, tak se škola rozhodla, že se zkoušky nebudou konat a vezmeme vás všechny.? Měl jsem štěstí, připravoval jsem se, ale nepotřeboval jsem to? Lepší je být připravený a nepoužít to, než nebýt připravený a potřebovat to?
Petr

Horší než čekání na dopis, ve kterém bylo rozhodnutí o mém přijetí, bylo rozhodování, na jakou školu vlastně půjdu.Učitelé mě už viděli na gymplu,ale já se viděla úplně někde jinde.
Nakonec u mne vyhrála Obchodní akademie Husova 1.
P.S. osmákům: Máte na to!!!
Eva

Když jsem tam přijela, klepala se mi kolena a chtěla jsem odtud utéct co nejrychleji a co nejdál. Bála jsem se fakt moc. Když jsem vešla do budovy, pomalu to ze mě opadalo. Dál už to bylo v pohodě. To jsem ale nevěděla, že přijde to nejhorší ? čekání na výsledky. Byla jsem nervózní a smutná. Pak jsem se dozvěděla, že jsem se nedostala, a myslela jsem si, že můj život skončil, ale po čase jsem si uvědomila, ŽE ŽIVOT JDE DÁL!! Vzkaz budoucím deváťákům: Každý si tím projde, jeden víckrát a druhý jen jednou.
Léňa B.

Když jsem předala přihlášku p.uč. Lipplové a ta ji odeslala na školu, kam jsem se přihlásila, trochu jsem se bála, že tam bude moc zájemců a že mě nevezmou. Pak jsem dostala dopis, že mi zruší zkoušky. Nijak zvlášť jsem z toho veselá nebyla, neboť se na tu školu mohl dostat každý. Ale po týdnu mi přišel dopis a tam stálo: PŘIJATA.. Jsem ráda.
Vzkaz: učit se, učit se, učit se.

Tak tedy, když jsem si já podával svou přihlášku na stavební školu, měl jsem být přijat bez přijímacích zkoušek, protože v 1. pololetí, 2. pololetí 8. třídy a v 1. pololetí 9. třídy jsem měl průměr pod 1,2, ale než mi ten dopis přišel, jsem byl hrozně nervózní. Když to ale přišlo, rodiče mi to zatajili a dali mi to až třetí den k narozeninám. A když jsem to otevřel, spadl mi kámen ze srdce.
Když máte všechna vysvědčení v pořádku a na školu berou do nějakého průměru a vy ho máte, tak věřte a doufejte, že vám ten dopis přijde a že jste PŘIJATÍ! A vy, co je budete dělat, učte se a nebojte se toho.
Aleš

Když jsem odevzdala přihlášku na gymnázium, kam jsem chtěla jít, dostávala jsem se postupně do stavu nejistoty. Každým dnem jsem chodila vybírat schránku na dopisy, abych byla první u zdroje informací. Dva týdny nic nepřišlo. Já už jsem se skoro pokoušela smířit s tím, že mi nepřijde žádný dopis, že na mě zapomněli. Ale jednoho dne jsem nešla vybrat schránku, na dopis jsem nějak zapomněla. Vybrat schránku šla mamka a DOPIS tam byl. Nedočkavě jsem roztrhla obálku a bála se, co tam bude napsáno. Jsem přijata! Najednou ze mě spadl těžký kámen a byla jsem štěstím bez sebe.
Vzkaz: Učte se, ať dosáhnete toho, čeho chcete!
J.

Když jsem dával přihlášku na učební obor, honilo se mi hlavou, zda mě vezmou nebo ne. Dne 25. 4. , kdy byl přijímací pohovor, jsem měl nervy jako nikdy předtím. Nakonec mě přijali a mně se ulevilo, byl jsem šťastný a na tu chvilku i bezstarostný.
PS: Učte se, neděláte to pro rodiče, ale pro sebe!
Patrik

Den před zkouškami mi bylo špatně. Večer jsem nejdřív nemohla usnout, ale ráno se mi nechtělo vstávat. Nemohla jsem ráno ani jíst. Snažila jsem se nějak oddálit odjezd. Cesta byla docela v pohodě. Stáli jsme před školou a čekali, až nás pustí dovnitř. Na zdi visely informace se jmény a číslem třídy. Ve třídách bylo hrozné ticho. Když jsme začínali v 8.15 diktátem, nemohla jsem vůbec psát, jak se mi klepaly ruce. Měla jsem s sebou celou čokoládu, ale ani jsem se jí nedotkla. No, a po přijímacích zkouškách se dostavil ten strach. Říkala jsem si, co když jsem to neudělala. Výsledky jsem se dozvěděla až druhý den ve škole. Když jsem je potom viděla a u mého čísla bylo napsáno přijata, tak jsem měla nepopsatelnou radost.
PS: Vám, které to čeká příští rok, radím, abyste se snažili být co nejvíc v klidu. Vím, že je to těžké, ale zkuste to. A poslední den se neučte a relaxujte :-)
Lovčíková

Přijímací zkoušky ? byly strašné!
Sice jsem se připravovala už od listopadu, ale i přes to mi bylo strašně. Nakonec všechno dobře dopadlo. Čekala jsem a čekala na výsledky. A pak jsem skákala 2 m radostí do vzduchu.
Nějaká rada: HLAVNĚ SE PŘIPRAVUJTE :-) VYPLATÍ SE TO!!!
Zůza

Ten den mi bylo špatně, ale den předchozí bylo ještě hůře. Bolelo mě v krku. Den D začal docela dobře, zasedla jsem do lavice a oni rozdali testy. Snažila jsem se to napsat co nejlépe, ale to, co tam bylo, bylo dost těžké. Názvy, které tam byly, jsem nikdy předtím neslyšela. Den po té jsem se dozvěděla, že jsem se nedostala.
Veronika

Poté, co jsem odeslala přihlášku a zjistila jsem to strašné číslo (84 lidí), kteří se na hotelovku nedostanou, začala jsem se bát. I přes mou velkou snahu se učit, jsem se k učení nedokopala. Ráno, v den přijímacích zkoušek, jsem vstávala již v 6 (přijímačky byly v 9). Byla jsem nervózní a bolelo mě břicho. V 8 hodin jsem s kamarádkou vyjela autem směr Č. B. Když jsem sedla do lavice ve třídě, všechno ze mě spadlo. Bylo to v klidu, nejhorší bylo čekání na výsledek! Přijímačky jsem udělala i bez učení, ale to si ze mě neberte příklad. Připravujte se od ledna, nepodceňujte to. Nemáte se ale čeho bát, je to jenom písemka.
Alena

Zůstává pravdivou skutečností, že každá práce se za určitou dobu úročí. Dobrá práce se úročí v dobré věci, špatná práce ve špatné. A jak mi řekl jeden nejmenovaný učitel, má dobrá práce se zúročila a já přijímací zkoušky nedělala, jelikož jsem měla dobrý průměr. Co se týče čekání na rozhodnutí o přijetí, byla jsem v klidu. Na gymnázium se nás moc nehlásilo, a tak jsem na ten papír čekala v naprostém klidu, zabrána do jiných činností. Vidíte. Má ?tvrdá a dobrá? práce přinesla ovoce. A přinese ho i vám!
Petra

Připravoval jsem se asi 4 měsíce před zkouškami. Den před přijímačkami jsem se už neučil, šel jsem ven a tak. Ráno jsem vstal dříve, doporučuji se dobře nasnídat a zkontrolovat, jestli mám v tašce vše, co potřebuji. Dorazil jsem k místu konání. Napřed jsme psali OSP, pak Ma, Čj. Mně se osobně zdály nejtěžší OSP, Také bych doporučoval vzít na svačinu něco sladkého.
HLAVNĚ "NENERVAČIT" nebo to nezvládnete.
Hodně mi pomohlo objednat si SCIO TESTY na doma.
T. Brenner

Den před přijímačkami se u mě nervozita nijak neprojevovala, ale druhý den ze mě přímo tekla. Skoro jsem necítil srdce. Ale když už přišel ten správný čas, bylo to v pohodě. 3 hodiny po testu jsem se dozvěděl, že mě vzali. Cítil jsem hroznou úlevu. Další velký krok do života se povedl :-)
Petr

Vůbec jsem se nebál, protože jsem to věděl už předem.
Hlaváček

Moje příprava na přijímačky začala už v listopadu, ale vydrželo mi to asi měsíc a už jsem na to trochu? (kašlal). A připravoval jsem se jen tak příležitostně. A padl duben a začal jsem se připravovat denně, protože jsem začal mít strach. Ale i přesto jsem přijímačky udělal a byl jsem rád.
Rada budoucím deváťákům: připravujte se pořádně, ať nemáte takové nervy.
Filip H.


Z přijímaček mám dobrý dojem. Musíte si říct, že je to nanečisto, abyste nebyli nervózní. Když jste nervózní, snažte se uvolnit a myslet na něco hezčího.
To je vše.


O víkendu před pondělím jsem se už neučila. Jen jsem si četla, abych svoji nervozitu nějak zahnala. Po přijímacích zkouškách začalo peklo. Byla jsem ještě nervóznější?
? Když mi táta k večeru sdělil, že jsem je udělala a tudíž jsem přijata, byla jsem mimo. Ještě teď tomu nemůžu uvěřit!
A pro vás mám vzkaz: neučte se dva dny před zkouškami! :-)

Když jsem se dozvěděla, že jsem se tam dostala, tak to byl nejlepší den ? ale ty hodiny nejistoty byly fakt strašné.
Barča

Den před přijímacími zkouškami jsem byla strašně nervózní? Nevěděla jsem, co dělat, chtěla jsem si ještě spočítat pár příkladů a zkusit si něco z češtiny, ale všichni mi říkali, ať už se neučím. Celý den jsem nemyslela na nic jiného, než na přijímací zkoušky? Večer jsem kupodivu usnula hned? Ráno jsem ze začátku byla dost nervózní, a když jsme byli v autě na cestě do Budějovic, tak to bylo šílené. V té škole jsem se ale uklidnila a čekala na pokyny? Začali jsme v 8.15 českým jazykem, který byl primitivní, pak přišla matika, která byla těžká, a já, když už jsem to měla za sebou, se hodně bála kvůli té matice? Dozvěděla jsem se už druhý den, že jsem se dostala. Spadl mi velký kámen ze srdce a brečela jsem radostí.
Radím vám, abyste se pečlivě připravili, jinak vás bude tížit svědomí  Buďte v klidu, i když to možná nepůjde, ale sami nakonec uvidíte, že samotné přijímačky nebyly strašné 
Míša

Od osmičky jsem pořádně "makala", abych měla průměry 1,2 a mohla tak jít na zdrávku do Č. B. bez nervů. Přípravu jsem však přesto nepodcenila, kdybych náhodou musela test psát, a tak jsem za pomoci paní uč. Indrové ponořila do biologie člověka. I když jsem nakonec test nepsala, určitě se to, co jsem se naučila, bude hodit.
Opáčko se vyplatí !
PS: Štěstí přeje připraveným.
Kateřina

Já jsem bohudík nebo bohužel přijímací zkoušky nedělala. Měla jsem jen pohovor a ten dopadl celkem dobře. Když mi pak ředitel školy řekl, že jsem neoficiálně přijata, tak jsem málem dostala infarkt, jak jsem byla šťastná!! Když jsem odcházela, cítila jsem se báječně.

I když jsem se trochu bála, přijímací zkoušky byly v pohodě. Při cestě do Č.B. jsem byla dost rozklepaná, ale v učebně mě to přešlo a možná také proto jsem se DOSTALA!

Přijímačky jsem dělal, moc jsem se na ně nepřipravoval, ale dostal jsem se hned na poprvé. Teď už do školy chodím jenom proto, že musím.

Já jsem přijímací zkoušky nedělala, ale také jsem s nervozitou čekala, jestli mě vezmou. Nakonec jsem byla mile překvapena.
Lenka

Když jsem si sedla do lavice, byla jsem ve třídě mezi prvními. Bála jsem se přijímaček, ale po chvíli za mnou přišla jedna holka, nabídla mi čokoládu a začaly jsem si povídat. Přijímačky z ČJ jsem pokazila, ale z MA to bylo v pohodě. Přestože jsem nezískala plný počet bodů, přijali mě. Byla jsem první.
Šárka

? 24. dubna, tak to byl den, na který jsem se opravdu netěšila. Nejvíce na mě tréma dopadla v sobotu večer a zároveň mě tížilo svědomí, že místo toho, abych se učila, jsem šla do města? Nakonec jsem si ale řekla: ?No co, vždyť jsou to jen přijímačky a buď to udělám, nebo taky ne. Existuje i 2. kolo?? Neděle byla fajn a pondělí taky. Sice jsem z toho neměla dobrý pocit, ale nakonec to dobře dopadlo!!!
PS: NECHOĎTE DO MĚSTA, RADŠI SE UČTE!!!
Eliška

Můj pocit ze zkoušek je celkem dobrý. Když jsme začínali psát test, byla jsem celkem v klidu, ale když jsme tam pak měli lepit štítky s číslem, začaly se mi strašně klepat ruce, protože vůbec nešly odlepit. Pak už to bylo v pohodě. Češtinu jsem zvládla celkem dobře, ale z matematiky jsem měla strach a taky to tak dopadlo. Učitelé byli tolerantní, dokonce nám nechávali i čas navíc.
Stáňa

Přijímačky byly v pohodě, protože mi je zrušili a vzali rovnou všechny uchazeče. Když se všichni v pondělí 24. 4. stresovali z toho, jak to dopadne, byla jsem v pohodě a hlavně za vodou.
Denisa


Na přijímací zkoušky jsem se hodně připravovala, ale bohužel to nevyšlo. Nejdříve jsem byla zklamaná, když jsem si uvědomila, jací ?velcí flákači?, kteří se celé ty roky nesnažili a hákovali to, jak nejvíce mohli, byli přijati. Co se dalo dělat, člověk se s tím prostě musí nějak poprat. Nakonec to ale dobře dopadlo a já jsem přijatá, ale musím říci, že to byly nervy. Jinak přeji budoucím deváťákům hodně štěstí a pevné nervy. Hlavně se učte a nezmatkujte při přijímačkách.
Monika


Na hodinách padlo půl sedmé. Přijímací zkoušky za hodinu a půl a já byla rozklepaná jako ratlík. Navíc, moc mi nedodala zácpa na křižovatce v Budějovicích. Při první hodině už bylo vše v poho. Zas tak hrozné to nebylo. Akorát ten, kdo se učil hodně, neměl problémy. Já tomu nedala tolik, kolik bych chtěla, a nervů jsem měla víc než dost.
Nicola


No, z přijímaček mám pocit dobrý, protože jsem je udělala, na školu jsem se dostala a poslední jsem taky nebyla. Vlastně jsem ani neměla strach, byla jsem pořád v pohodě a myslím, že takový ten strach odradí a na úspěchu nepřidá. A s dobrou a pečlivou přípravou to musí zvládnout každý. A přijímaček se nikdo nebojte, naopak těšte se, berte to jako takové zpestření únorového týdne. KDYŽ SE BUDETE UČIT, TAK MÁTE ÚSPĚCH JISTÝ?!
Soňa


Blížil se den D ? přijímačky. Když jsem ráno vstala, začala jsem se bát. Bylo tam hodně lidí a já věděla, že moc šancí nemám. I když jsem se v prvním kole nedostala, tak jsem se učila dál.
Přihlásila jsem se na Obchodní akademii do Kaplice. A povedlo se. Přijímačky jsem zvládla, skončila jsem třetí. Prvního září nastupuji do Kaplice.
Tereza


Když jsem tam přišla a viděla jsem tu spoustu lidí, co se tam hlásí, a ty nafrněné obličeje holek, co tam jdou, bylo mi drobet do smíchu! Šla jsem si sednout do jedné prázdné třídy, kde seděli vystresovaní (budoucí i nebudoucí) žáci. Tam jsem se ?zakecala? se super klukem, který se tam naštěstí dostal. Čas mi ubíhal rychle, protože jsem tam měla zábavu, ale když zahlásili naše čísla, už mi strnul obličej, šla jsem do schodů nahoru a začaly se mi hlavou honit myšlenky ?co když to neudělám?? atd. Pohovor trval 6 minut a byl to děs. Nakonec jsem se DOSTALA!!!
Helena


Před zkouškami jsem měl docela nervy. Když jsem dostal matiku, tak to ze mě spadlo. Biologie byla v poho. Bylo to lehčí, než jsem předpokládal. Teď už i ve škole se moc nesnažím. Mám už veget.


Přijímací zkoušky
Dne 24. 4. 2006 jsem dělal přijímací zkoušky na čtyřleté Gymnázium v Č. Krumlově. Zřejmě probíhaly podobně jako u spousty z vás, tudíž testy z ČJ, MA a studijních předpokladů. Trému jsem neměl, svačinu jsem neměl, peníze jsem neměl, a přesto jsem se dostal. Ten den nebyl zas až tak nevšední, jenom trochu jiný. No prostě je to v pohodě, jenom se stačí hodně učit češtinu, matiku a dávat pozor. Toť mé rady.
Kryštof


Můj pocit z přijímacích zkoušek byl hrozný. Docela jsem se připravoval, ale stejně mě v prvním kole nevzali, takže jsem zkoušel dál a vždy, když jsem někam šel já, tak tam bylo šíleně moc uchazečů, ale nakonec se to povedlo. Už se "netěším" na maturitu. HLAVNĚ SE UČTE!!!! JINAK TO NEZVLÁDNETE!
Pepa

Bylo to v pohodě. Nejdřív jsme přišli do vestibulu, kde stála hezká slečna, která nám ukázala na tabuli se jmény, kdo kam má jít. A tak jsme šli do třídy. Vešel jsem dovnitř, nikoho jsem neznal. Všichni na mě koukali, jak ,,vyoraný myši?. Tak jsem si sedl do první lavice před katedru. Přišel pan učitel, řekl pár informací, tedy hlas se mu třásl, asi byl nervózní. Pak jsme dostali zadání a dvojlist čtverečkovaného papíru a psali jsme. Nesoustředil jsem se na nic jiného než na test, ale když ten učitel začal zalévat kytky, tak to nešlo. Nakonec vše dobře dopadlo ? BYL JSEM PŘIJAT.
Zdeněk

Hrůza!! Připravoval jsem se jen doma z CD do počítače, dělal jsem test z matiky. Celou cestu do školy jsem byl relativně v pohodě. Za vysvědčení jsem totiž dostal dvakrát takový počet bodů, jaký byl třeba. Stejně, když jsem seděl ve třídě, do které jsem přišel (jak jinak než pozdě), padla na mě nervozita. Nejspíš jsem "zkazil", co šlo!! Pak jsme šli s našima na oběd a vrátili jsme se v 11:30 na vyhlášení výsledků. Odložili je na 12:00. Pak jsem se přes 150 lidí prorval k nástěnce a zjistil ? PŘIJAT!
Fanda

X

Přihlášení uživatele



Používejte stejné přihlašovací údaje
jako ke svému účtu na školním počítači