Autor: JaKr, 26. 6. 2006, 11:15
Jako vzkaz příštím deváťákům přinášíme malou sondu do toho, jaké
byly pocity těch letošních těsně po přijímacích zkouškách...
Mnohé názory jsou velmi poučné ;-), škoda, že některým dochází naše
rady až "po akci"...
Ještě večer před zkouškami jsem šla s kamarádkou ven, a když jsem
ji viděla, že si z toho skoro nic nedělá, tak to ze mě všechno
spadlo. Ráno jsem strachem sice skoro ani nemohla jíst, ale zároveň
jsem si říkala, že za pár hodin to bude už za mnou, samozřejmě,
jestli to udělám. A udělala jsem to. Hlásila jsem se na Obchodní
akademii Husova 1 v Č. Budějovicích.
MOJE RADA: Určitě se učte, nebo si aspoň zkoušejte počítat
příklady, psát diktáty, ... A určitě se vám to povede :-)
Martina
Asi měsíc před pohovorem jsem si říkala, že to zvládnu a že to bude
v pohodě. Když jsem viděla, že se jen jednou vyspím, tak na mě padl
strach a tréma. Ráno jsem se musela pořádně připravit a říkala jsem
si: nějak to dopadne! A je to tady ? čekám před dveřmi na to, než
mě zkoušející zavolá. Měla jsem hrozný strach, ale nakonec se mě
zeptali jen na to, proč jsem si vybrala tento obor, jako je
aranžérka, a různé věci,? Zvládla jsem to bez problémů.
Sandra
Není důležité se učit před přijímačkami, ale v 8. a na začátku 9.
ročníku. Bezprostředně před zkouškami je důležité se odreagovat a
psychicky se připravit. U přijímaček je nejdůležitější udržet
klid.Nervovat se, že nestíháte, nemá cenu. Když nestíháte vy, tak
ani ostatní nestíhají. Nesmíte to brát tak vážně, když je
neuděláte!
Před přijímacími zkouškami jsem byla docela nervózní. Měla jsem
obavy, že se nedostanu. Když jsem přijela na zdrávku, nervozita ze
mě opadla. Ale nedostala jsem se. Začal kolotoč přihlášek, které za
mě vyřizovala mamka, protože já jsem nemohla. Kvůli velkému návalu
lidí do druhého kola bylo téměř nemožné, abych se dostala. Až na
potřetí jsem uspěla na škole, kde jsem dělala přijímačky 24. 4.
2006, akorát na jiný obor. Měla jsem šílenou radost a vše ze mě
spadlo.
Lenka 9.B
P.S.: Učte se. Já se moc neučila a pak to dopadlo. Věřte si!
Dávala jsem si pozor na to, abych neměla moc čtyřek a abych
nepropadla. Hrozně jsem se bála, jestli mě vezmou nebo ne! Ale na
konec mě vzali, tak jsem šťastná!!!!
Ahoj!
Hlásil jsem se na průmyslovou školu v Písku. Moc jsem se neučil.
Ale ze samotných přijímaček jsem měl dobrý pocit. Bohužel jsem byl
první pod čarou. Chvíli mi to bylo líto, ale pak jsem byl rád, že
jsem se nedostal.
P.S.: Promyslete si, jestli na školu, kterou jste si vybrali,
opravdu chcete.
Tak já jsem teď momentálně přijatá na Gymnázium v Č. K., ale chtěla
jsem ve skutečnosti na úplně jinou školu. Moji rodiče si ale přáli,
abych šla na gymnázium, tak jsem musela. Jelikož jsem měla dobré
známky, vzali mě bez přijímaček. 24. dubna jsem byla ve škole a
pracovala jsem na zahradě. Docela mi ale bylo líto, že jsem zkoušky
nedělala, protože z toho nemáte zas takovou radost...ale zase byl
klídek. Tak snad se mi tam bude líbit.
Můj pocit z přijímacích zkoušek byl hrozný. I když jsem se
připravovala na předměty, ze kterých jsem měla psát (Ma, Př,
Che)písemný test, v 1. kole jsem neuspěla, a tím jsem ztratila
trochu naději, že bych se na tu školu dostala. Druhý termín na té
stejné škole, jen s jiným oborem ? laboratorní asistent ? byl 1. 5.
2006. Tam jsem už konečně uspěla a mohla jsem se radovat z toho, že
se už nemusím strachovat a bát se, kam se dostanu! Všechno to je už
za mnou, ale jistě každý z vás ví, jaký je to pocit před 24.
dubnem, ne?
P.S.: Vy, které to teprve čeká, učte se, protože se vám to vyplatí
a hlavně se nebojte, vezměte si s sebou čokoládu a máte to v kapse!
Jana
Dávala jsem si pozor, abych nepropadala. Nakonec se mi to podařilo.
Psychicky jsem na tom byla celkem dobře. U pohovoru jsem byla
nervózní. Nakonec jsem to zvládla a jsem ráda.
Učila jsem se po celou dobu školních let. Mamča s taťkou mi
naznačovali, že čím lepší výsledky, tím větší šance na výběr!!! Tak
jsem se snažila!!! Samozřejmě jsem nevěděla o nějakém průměru. Bylo
to namáhavé a stálo to nejen mě, ale některé z učitelů a mé rodiče
hodně sil. Děkuji za jejich trpělivost!!! Bez nich by to bylo
mnohem horší!!! :-) Nechci vám říkat UČTE SE, UČTE SE, UČTE SE, ale
co mi zbývá!!! :-)
Měl jsem dobré známky v 8. třídě, ale uteklo mi to o stupeň. V
devítce jsem se trochu naučil angličtinu a měl jsem průměr 1,18.
No, a šel jsem bez přijímaček.
Na začátku osmičky jsem se dozvěděl, že když budu mít dobré známky
po celou osmičku a pololetí devítky, nebudu muset dělat přijímačky.
A podařilo se, na školu jsem šel bez přijímaček a nemusel jsem se
strachovat, že je neudělám. Z toho vyplývá, že je lepší se učit a
učit, abych měl dobré známky a pak nedělal přijímačky. A pro ty, co
je dělat budou, tak ať se učí, ať nejsou zaskočení. HLAVNĚ SE
NESTRESOVAT A NEBÁT SE! VĚŘIT SI :-)
Pavel
Dostal jsem se díky průměru z deváté třídy, na který jsem se hodně
učil. Na přijímačky jsem se učil, ale ne moc, a stačilo to.
Rozhodněte se, na co se budete učit víc!
Už od osmé třídy jsem si dávala pozor, abych nepropadla z některých
předmětů. Vybrala jsem si obor bez přijímacích zkoušek, protože
vím, že bych je neudělala, přece se nebudu přeceňovat! Nechci vám
radit, ale měli byste se učit, abyste nedopadli jako já.
Moje osudová škola byla Střední průmyslová škola stavební v Č.
Budějovicích. Byl to docela normální den. Chvilku jsem si myslela,
že jsem to udělala a pak zase, že NE! Nejhorší bylo ÚTERÝ! Když mi
mamka řekla, že mi chyběl náčrt u trojúhelníku, aby mě vzali. Jinak
jsem to napsala skoro celé. NÁČRT mi zkazil budoucnost. Byla jsem
122. a 120 jich brali :-(. Teď jdu na soukromou obchodku a příští
rok přejdu zpátky na stavárnu. A na NÁČRT si dám POZOR!
Zuzka
?Do průměru 1,2 bereme bez přijímaček.? Jo! Takto zněla věta, která
rozhodla o mém studiu na gymnáziu. Díky mým dobrým výsledkům jsem
se vešla do průměru, a tak jsem byla ušetřena všech těch starostí a
nervů. Když jsem pak slyšela zážitky a vyprávění ostatních?
Opravdu, říká se to pořád, ale? učte se a připravujte, jak to jen
jde.
Klára
Celkem mi jdou jazyky (hlavně němčina). Když jsem se v patnácti
rozhodoval, co dál dělat, rakouská škola pro mě byla jasnou volbou.
Jasně, člověk se musí připravovat, ale když děláte věci pořádně,
zbude vám čas i na blbosti. Nevěděl jsem, do čeho jdu, ale úlevou
pro mě bylo, když přišli učitelé a řekli: ?Protože je vás tu přesně
20, tak se škola rozhodla, že se zkoušky nebudou konat a vezmeme
vás všechny.? Měl jsem štěstí, připravoval jsem se, ale
nepotřeboval jsem to? Lepší je být připravený a nepoužít to, než
nebýt připravený a potřebovat to?
Petr
Horší než čekání na dopis, ve kterém bylo rozhodnutí o mém přijetí,
bylo rozhodování, na jakou školu vlastně půjdu.Učitelé mě už viděli
na gymplu,ale já se viděla úplně někde jinde.
Nakonec u mne vyhrála Obchodní akademie Husova 1.
P.S. osmákům: Máte na to!!!
Eva
Když jsem tam přijela, klepala se mi kolena a chtěla jsem odtud
utéct co nejrychleji a co nejdál. Bála jsem se fakt moc. Když jsem
vešla do budovy, pomalu to ze mě opadalo. Dál už to bylo v pohodě.
To jsem ale nevěděla, že přijde to nejhorší ? čekání na výsledky.
Byla jsem nervózní a smutná. Pak jsem se dozvěděla, že jsem se
nedostala, a myslela jsem si, že můj život skončil, ale po čase
jsem si uvědomila, ŽE ŽIVOT JDE DÁL!! Vzkaz budoucím deváťákům:
Každý si tím projde, jeden víckrát a druhý jen jednou.
Léňa B.
Když jsem předala přihlášku p.uč. Lipplové a ta ji odeslala na
školu, kam jsem se přihlásila, trochu jsem se bála, že tam bude moc
zájemců a že mě nevezmou. Pak jsem dostala dopis, že mi zruší
zkoušky. Nijak zvlášť jsem z toho veselá nebyla, neboť se na tu
školu mohl dostat každý. Ale po týdnu mi přišel dopis a tam stálo:
PŘIJATA.. Jsem ráda.
Vzkaz: učit se, učit se, učit se.
Tak tedy, když jsem si já podával svou přihlášku na stavební školu,
měl jsem být přijat bez přijímacích zkoušek, protože v 1. pololetí,
2. pololetí 8. třídy a v 1. pololetí 9. třídy jsem měl průměr pod
1,2, ale než mi ten dopis přišel, jsem byl hrozně nervózní. Když to
ale přišlo, rodiče mi to zatajili a dali mi to až třetí den k
narozeninám. A když jsem to otevřel, spadl mi kámen ze srdce.
Když máte všechna vysvědčení v pořádku a na školu berou do nějakého
průměru a vy ho máte, tak věřte a doufejte, že vám ten dopis přijde
a že jste PŘIJATÍ! A vy, co je budete dělat, učte se a nebojte se
toho.
Aleš
Když jsem odevzdala přihlášku na gymnázium, kam jsem chtěla jít,
dostávala jsem se postupně do stavu nejistoty. Každým dnem jsem
chodila vybírat schránku na dopisy, abych byla první u zdroje
informací. Dva týdny nic nepřišlo. Já už jsem se skoro pokoušela
smířit s tím, že mi nepřijde žádný dopis, že na mě zapomněli. Ale
jednoho dne jsem nešla vybrat schránku, na dopis jsem nějak
zapomněla. Vybrat schránku šla mamka a DOPIS tam byl. Nedočkavě
jsem roztrhla obálku a bála se, co tam bude napsáno. Jsem přijata!
Najednou ze mě spadl těžký kámen a byla jsem štěstím bez sebe.
Vzkaz: Učte se, ať dosáhnete toho, čeho chcete!
J.
Když jsem dával přihlášku na učební obor, honilo se mi hlavou, zda
mě vezmou nebo ne. Dne 25. 4. , kdy byl přijímací pohovor, jsem měl
nervy jako nikdy předtím. Nakonec mě přijali a mně se ulevilo, byl
jsem šťastný a na tu chvilku i bezstarostný.
PS: Učte se, neděláte to pro rodiče, ale pro sebe!
Patrik
Den před zkouškami mi bylo špatně. Večer jsem nejdřív nemohla
usnout, ale ráno se mi nechtělo vstávat. Nemohla jsem ráno ani
jíst. Snažila jsem se nějak oddálit odjezd. Cesta byla docela v
pohodě. Stáli jsme před školou a čekali, až nás pustí dovnitř. Na
zdi visely informace se jmény a číslem třídy. Ve třídách bylo
hrozné ticho. Když jsme začínali v 8.15 diktátem, nemohla jsem
vůbec psát, jak se mi klepaly ruce. Měla jsem s sebou celou
čokoládu, ale ani jsem se jí nedotkla. No, a po přijímacích
zkouškách se dostavil ten strach. Říkala jsem si, co když jsem to
neudělala. Výsledky jsem se dozvěděla až druhý den ve škole. Když
jsem je potom viděla a u mého čísla bylo napsáno přijata, tak jsem
měla nepopsatelnou radost.
PS: Vám, které to čeká příští rok, radím, abyste se snažili být co
nejvíc v klidu. Vím, že je to těžké, ale zkuste to. A poslední den
se neučte a relaxujte :-)
Lovčíková
Přijímací zkoušky ? byly strašné!
Sice jsem se připravovala už od listopadu, ale i přes to mi bylo
strašně. Nakonec všechno dobře dopadlo. Čekala jsem a čekala na
výsledky. A pak jsem skákala 2 m radostí do vzduchu.
Nějaká rada: HLAVNĚ SE PŘIPRAVUJTE :-) VYPLATÍ SE TO!!!
Zůza
Ten den mi bylo špatně, ale den předchozí bylo ještě hůře. Bolelo
mě v krku. Den D začal docela dobře, zasedla jsem do lavice a oni
rozdali testy. Snažila jsem se to napsat co nejlépe, ale to, co tam
bylo, bylo dost těžké. Názvy, které tam byly, jsem nikdy předtím
neslyšela. Den po té jsem se dozvěděla, že jsem se nedostala.
Veronika
Poté, co jsem odeslala přihlášku a zjistila jsem to strašné číslo
(84 lidí), kteří se na hotelovku nedostanou, začala jsem se bát. I
přes mou velkou snahu se učit, jsem se k učení nedokopala. Ráno, v
den přijímacích zkoušek, jsem vstávala již v 6 (přijímačky byly v
9). Byla jsem nervózní a bolelo mě břicho. V 8 hodin jsem s
kamarádkou vyjela autem směr Č. B. Když jsem sedla do lavice ve
třídě, všechno ze mě spadlo. Bylo to v klidu, nejhorší bylo čekání
na výsledek! Přijímačky jsem udělala i bez učení, ale to si ze mě
neberte příklad. Připravujte se od ledna, nepodceňujte to. Nemáte
se ale čeho bát, je to jenom písemka.
Alena
Zůstává pravdivou skutečností, že každá práce se za určitou dobu
úročí. Dobrá práce se úročí v dobré věci, špatná práce ve špatné. A
jak mi řekl jeden nejmenovaný učitel, má dobrá práce se zúročila a
já přijímací zkoušky nedělala, jelikož jsem měla dobrý průměr. Co
se týče čekání na rozhodnutí o přijetí, byla jsem v klidu. Na
gymnázium se nás moc nehlásilo, a tak jsem na ten papír čekala v
naprostém klidu, zabrána do jiných činností. Vidíte. Má ?tvrdá a
dobrá? práce přinesla ovoce. A přinese ho i vám!
Petra
Připravoval jsem se asi 4 měsíce před zkouškami. Den před
přijímačkami jsem se už neučil, šel jsem ven a tak. Ráno jsem vstal
dříve, doporučuji se dobře nasnídat a zkontrolovat, jestli mám v
tašce vše, co potřebuji. Dorazil jsem k místu konání. Napřed jsme
psali OSP, pak Ma, Čj. Mně se osobně zdály nejtěžší OSP, Také bych
doporučoval vzít na svačinu něco sladkého.
HLAVNĚ "NENERVAČIT" nebo to nezvládnete.
Hodně mi pomohlo objednat si SCIO TESTY na doma.
T. Brenner
Den před přijímačkami se u mě nervozita nijak neprojevovala, ale
druhý den ze mě přímo tekla. Skoro jsem necítil srdce. Ale když už
přišel ten správný čas, bylo to v pohodě. 3 hodiny po testu jsem se
dozvěděl, že mě vzali. Cítil jsem hroznou úlevu. Další velký krok
do života se povedl :-)
Petr
Vůbec jsem se nebál, protože jsem to věděl už předem.
Hlaváček
Moje příprava na přijímačky začala už v listopadu, ale vydrželo mi
to asi měsíc a už jsem na to trochu? (kašlal). A připravoval jsem
se jen tak příležitostně. A padl duben a začal jsem se připravovat
denně, protože jsem začal mít strach. Ale i přesto jsem přijímačky
udělal a byl jsem rád.
Rada budoucím deváťákům: připravujte se pořádně, ať nemáte takové
nervy.
Filip H.
Z přijímaček mám dobrý dojem. Musíte si říct, že je to nanečisto,
abyste nebyli nervózní. Když jste nervózní, snažte se uvolnit a
myslet na něco hezčího.
To je vše.
O víkendu před pondělím jsem se už neučila. Jen jsem si četla,
abych svoji nervozitu nějak zahnala. Po přijímacích zkouškách
začalo peklo. Byla jsem ještě nervóznější?
? Když mi táta k večeru sdělil, že jsem je udělala a tudíž jsem
přijata, byla jsem mimo. Ještě teď tomu nemůžu uvěřit!
A pro vás mám vzkaz: neučte se dva dny před zkouškami! :-)
Když jsem se dozvěděla, že jsem se tam dostala, tak to byl nejlepší
den ? ale ty hodiny nejistoty byly fakt strašné.
Barča
Den před přijímacími zkouškami jsem byla strašně nervózní? Nevěděla
jsem, co dělat, chtěla jsem si ještě spočítat pár příkladů a zkusit
si něco z češtiny, ale všichni mi říkali, ať už se neučím. Celý den
jsem nemyslela na nic jiného, než na přijímací zkoušky? Večer jsem
kupodivu usnula hned? Ráno jsem ze začátku byla dost nervózní, a
když jsme byli v autě na cestě do Budějovic, tak to bylo šílené. V
té škole jsem se ale uklidnila a čekala na pokyny? Začali jsme v
8.15 českým jazykem, který byl primitivní, pak přišla matika, která
byla těžká, a já, když už jsem to měla za sebou, se hodně bála
kvůli té matice? Dozvěděla jsem se už druhý den, že jsem se
dostala. Spadl mi velký kámen ze srdce a brečela jsem radostí.
Radím vám, abyste se pečlivě připravili, jinak vás bude tížit
svědomí Buďte v klidu, i když to možná nepůjde, ale sami nakonec
uvidíte, že samotné přijímačky nebyly strašné
Míša
Od osmičky jsem pořádně "makala", abych měla průměry 1,2 a mohla
tak jít na zdrávku do Č. B. bez nervů. Přípravu jsem však přesto
nepodcenila, kdybych náhodou musela test psát, a tak jsem za pomoci
paní uč. Indrové ponořila do biologie člověka. I když jsem nakonec
test nepsala, určitě se to, co jsem se naučila, bude hodit.
Opáčko se vyplatí !
PS: Štěstí přeje připraveným.
Kateřina
Já jsem bohudík nebo bohužel přijímací zkoušky nedělala. Měla jsem
jen pohovor a ten dopadl celkem dobře. Když mi pak ředitel školy
řekl, že jsem neoficiálně přijata, tak jsem málem dostala infarkt,
jak jsem byla šťastná!! Když jsem odcházela, cítila jsem se
báječně.
I když jsem se trochu bála, přijímací zkoušky byly v pohodě. Při
cestě do Č.B. jsem byla dost rozklepaná, ale v učebně mě to přešlo
a možná také proto jsem se DOSTALA!
Přijímačky jsem dělal, moc jsem se na ně nepřipravoval, ale dostal
jsem se hned na poprvé. Teď už do školy chodím jenom proto, že
musím.
Já jsem přijímací zkoušky nedělala, ale také jsem s nervozitou
čekala, jestli mě vezmou. Nakonec jsem byla mile překvapena.
Lenka
Když jsem si sedla do lavice, byla jsem ve třídě mezi prvními. Bála
jsem se přijímaček, ale po chvíli za mnou přišla jedna holka,
nabídla mi čokoládu a začaly jsem si povídat. Přijímačky z ČJ jsem
pokazila, ale z MA to bylo v pohodě. Přestože jsem nezískala plný
počet bodů, přijali mě. Byla jsem první.
Šárka
? 24. dubna, tak to byl den, na který jsem se opravdu netěšila.
Nejvíce na mě tréma dopadla v sobotu večer a zároveň mě tížilo
svědomí, že místo toho, abych se učila, jsem šla do města? Nakonec
jsem si ale řekla: ?No co, vždyť jsou to jen přijímačky a buď to
udělám, nebo taky ne. Existuje i 2. kolo?? Neděle byla fajn a
pondělí taky. Sice jsem z toho neměla dobrý pocit, ale nakonec to
dobře dopadlo!!!
PS: NECHOĎTE DO MĚSTA, RADŠI SE UČTE!!!
Eliška
Můj pocit ze zkoušek je celkem dobrý. Když jsme začínali psát test,
byla jsem celkem v klidu, ale když jsme tam pak měli lepit štítky s
číslem, začaly se mi strašně klepat ruce, protože vůbec nešly
odlepit. Pak už to bylo v pohodě. Češtinu jsem zvládla celkem
dobře, ale z matematiky jsem měla strach a taky to tak dopadlo.
Učitelé byli tolerantní, dokonce nám nechávali i čas navíc.
Stáňa
Přijímačky byly v pohodě, protože mi je zrušili a vzali rovnou
všechny uchazeče. Když se všichni v pondělí 24. 4. stresovali z
toho, jak to dopadne, byla jsem v pohodě a hlavně za vodou.
Denisa
Na přijímací zkoušky jsem se hodně připravovala, ale bohužel to
nevyšlo. Nejdříve jsem byla zklamaná, když jsem si uvědomila, jací
?velcí flákači?, kteří se celé ty roky nesnažili a hákovali to, jak
nejvíce mohli, byli přijati. Co se dalo dělat, člověk se s tím
prostě musí nějak poprat. Nakonec to ale dobře dopadlo a já jsem
přijatá, ale musím říci, že to byly nervy. Jinak přeji budoucím
deváťákům hodně štěstí a pevné nervy. Hlavně se učte a nezmatkujte
při přijímačkách.
Monika
Na hodinách padlo půl sedmé. Přijímací zkoušky za hodinu a půl a já
byla rozklepaná jako ratlík. Navíc, moc mi nedodala zácpa na
křižovatce v Budějovicích. Při první hodině už bylo vše v poho. Zas
tak hrozné to nebylo. Akorát ten, kdo se učil hodně, neměl
problémy. Já tomu nedala tolik, kolik bych chtěla, a nervů jsem
měla víc než dost.
Nicola
No, z přijímaček mám pocit dobrý, protože jsem je udělala, na školu
jsem se dostala a poslední jsem taky nebyla. Vlastně jsem ani
neměla strach, byla jsem pořád v pohodě a myslím, že takový ten
strach odradí a na úspěchu nepřidá. A s dobrou a pečlivou přípravou
to musí zvládnout každý. A přijímaček se nikdo nebojte, naopak
těšte se, berte to jako takové zpestření únorového týdne. KDYŽ SE
BUDETE UČIT, TAK MÁTE ÚSPĚCH JISTÝ?!
Soňa
Blížil se den D ? přijímačky. Když jsem ráno vstala, začala jsem se
bát. Bylo tam hodně lidí a já věděla, že moc šancí nemám. I když
jsem se v prvním kole nedostala, tak jsem se učila dál.
Přihlásila jsem se na Obchodní akademii do Kaplice. A povedlo se.
Přijímačky jsem zvládla, skončila jsem třetí. Prvního září
nastupuji do Kaplice.
Tereza
Když jsem tam přišla a viděla jsem tu spoustu lidí, co se tam
hlásí, a ty nafrněné obličeje holek, co tam jdou, bylo mi drobet do
smíchu! Šla jsem si sednout do jedné prázdné třídy, kde seděli
vystresovaní (budoucí i nebudoucí) žáci. Tam jsem se ?zakecala? se
super klukem, který se tam naštěstí dostal. Čas mi ubíhal rychle,
protože jsem tam měla zábavu, ale když zahlásili naše čísla, už mi
strnul obličej, šla jsem do schodů nahoru a začaly se mi hlavou
honit myšlenky ?co když to neudělám?? atd. Pohovor trval 6 minut a
byl to děs. Nakonec jsem se DOSTALA!!!
Helena
Před zkouškami jsem měl docela nervy. Když jsem dostal matiku, tak
to ze mě spadlo. Biologie byla v poho. Bylo to lehčí, než jsem
předpokládal. Teď už i ve škole se moc nesnažím. Mám už veget.
Přijímací zkoušky
Dne 24. 4. 2006 jsem dělal přijímací zkoušky na čtyřleté Gymnázium
v Č. Krumlově. Zřejmě probíhaly podobně jako u spousty z vás, tudíž
testy z ČJ, MA a studijních předpokladů. Trému jsem neměl, svačinu
jsem neměl, peníze jsem neměl, a přesto jsem se dostal. Ten den
nebyl zas až tak nevšední, jenom trochu jiný. No prostě je to v
pohodě, jenom se stačí hodně učit češtinu, matiku a dávat pozor.
Toť mé rady.
Kryštof
Můj pocit z přijímacích zkoušek byl hrozný. Docela jsem se
připravoval, ale stejně mě v prvním kole nevzali, takže jsem
zkoušel dál a vždy, když jsem někam šel já, tak tam bylo šíleně moc
uchazečů, ale nakonec se to povedlo. Už se "netěším" na maturitu.
HLAVNĚ SE UČTE!!!! JINAK TO NEZVLÁDNETE!
Pepa
Bylo to v pohodě. Nejdřív jsme přišli do vestibulu, kde stála hezká
slečna, která nám ukázala na tabuli se jmény, kdo kam má jít. A tak
jsme šli do třídy. Vešel jsem dovnitř, nikoho jsem neznal. Všichni
na mě koukali, jak ,,vyoraný myši?. Tak jsem si sedl do první
lavice před katedru. Přišel pan učitel, řekl pár informací, tedy
hlas se mu třásl, asi byl nervózní. Pak jsme dostali zadání a
dvojlist čtverečkovaného papíru a psali jsme. Nesoustředil jsem se
na nic jiného než na test, ale když ten učitel začal zalévat kytky,
tak to nešlo. Nakonec vše dobře dopadlo ? BYL JSEM PŘIJAT.
Zdeněk
Hrůza!! Připravoval jsem se jen doma z CD do počítače, dělal jsem
test z matiky. Celou cestu do školy jsem byl relativně v pohodě. Za
vysvědčení jsem totiž dostal dvakrát takový počet bodů, jaký byl
třeba. Stejně, když jsem seděl ve třídě, do které jsem přišel (jak
jinak než pozdě), padla na mě nervozita. Nejspíš jsem "zkazil", co
šlo!! Pak jsme šli s našima na oběd a vrátili jsme se v 11:30 na
vyhlášení výsledků. Odložili je na 12:00. Pak jsem se přes 150 lidí
prorval k nástěnce a zjistil ? PŘIJAT!
Fanda