Nadmořská výška:
Nejvyšším bodem okresu je hraniční hora Smrčina (1332 m) v Trojmezenské hornatině - její rakouský vrchol (na němž stojí kříž) je ještě o 6 m vyšší. Nejnižší bod se nachází u vesnice Vrábče v místě, kde řeka Vltava opouští území okresu (420 m). Toto výškové rozpětí více než 900 metrů je samo o sobě dosti dobrým důvodem ke vzniku pestré mozaiky různých stanovišť, a tedy i společenstev rostlin a živočichů. Vysoké polohy a sychravá rašeliniště se navíc staly domovem pro některé chladnomilné druhy, které po poslední době ledové ustupovaly k severu za odtávajícím ledovcem (glaciální relikty).

Orografie:
Rozmanitost českokrumlovské krajiny vychází také z velice členitého povrchu. Vedle horských hřebenů Šumavy a Novohradských hor zde najdeme rozsáhlé náhorní plošiny, vodní toky vytvářející hluboce zaříznuté kaňony i široké lužní nivy. S divokými skalnatými terény sousedí měkká zemědělská krajina plná polí a luk.

Jihozápadní část oblasti vyplňuje Šumava (na německé straně zvaná Bayerischer Wald a v Rakousku Böhmerwald) a její podhůří. Nejvyšším vrcholem této části hraničního hřebene (Trojmezenské hornatiny) je Plechý (1378 m). Dalšími známými vrcholy zde jsou Třístoličník (1302 m), Trojmezná (1361 m) a nejvyšší vrchol českokrumlovského okresu Smrčina (1332 m). Vnitrozemský hřeben (Boubínská hornatina) má nejvyšší horu Boubín (1362 m). Souběžně s levým břehem Lipna (Vltavickou brázdou) probíhá Želnavská hornatina, jejíž nejvyšší vrcholy jsou Lysá (1228 m), Knížecí stolec (1226 m), Špičák (1221 m) a hora Chlum (1191 m), která je dobře vidět i z Českého Krumlova. Všechny čtyři vrcholy leží bohužel ve vojenském prostoru a jsou tedy nepřístupné. Jihovýchodním pokračováním Trojmezenské hornatiny je Svatotomášské pohoří, jehož nejvyšším vrcholkem je známý Vítkův kámen (1035 m). Pak už přichází Vyšebrodský průsmyk a Kaplická brázda, za níž se terén opět zvedá do Novohradského podhůří (nejvýraznějším podcelkem je Soběnovská vrchovina, zvaná Slepičí hory, s vrcholem Kohout 870 m) a do vlastních Novohradských hor (na českém území Kamenec 1072 m, v Rakousku se Novohradské hory jmenují Freiwald a nejvyšším bodem je Viehberg 1112 m). Nejpopulárnějšími vrcholy jsou Kraví hora 952 m, Kuní hora 924 m a Vysoká 1033 m, protože tvoří krásné panorama a vedou přes ně turisticky značené stezky.

Oblast mezi Lipenskem a Českým Krumlovem vyplňuje Českokrumlovská vrchovina se zvláštní sychravou a zrašelinělou plošinou v okolí Světlíku; její východní hranici tvoří hluboce zaříznuté koryto Vltavy, po jejímž pravém břehu se táhne Rojovský hřbet (Poluška 919 m). Severněji se rozkládá Prachatická vrchovina s nejvyšším vrcholem Libín 1096 m. Do popisované oblasti patří jen její východní část, Lhenickou brázdou oddělený granulitový masív Blanského lesa. Zde je nejvýraznějším, nejvyšším i nejnavštěvovanějším vrcholem hora Kleť (1084 m), která leží blízko okresního města a z níž je za příznivého počasí krásný kruhový rozhled od Alp a Šumavy až daleko do Českobudějovické pánve.

(vd)

Další informace :
Charakteristika přírodních poměrů v regionu Český Krumlov