zpět na menuŠevelení na Zátoni
září 2000
|
Rozhodli jsme se, že uděláme rozhovor s naší paní učitelkou třídní, Lenkou Nejedlou.
Paní učitelko, co si myslíte, že nám setkání přineslo? "Myslím, že jsme se více poznali. Já vás, vy své učitele i sebe navzájem. Snad i vy cítíte, že jste lepší kolektiv než předtím." Kdo vám v Zátoni připadal nejsympatičtější? "Nejsympatičtější byli paní učitelka Jochová a pan učitel Pilař. Jinak bych jmenovala hodně dalších dětí, jenže ostatním by to určitě bylo líto." Byla jste s námi spokojena? "Ano, byla. I když ne vše jste dotáhli až do úplného konce, jako např. mou zašifrovanou zprávu na louce." Myslíte si, že i vám setkání pomohlo? "Setkání mi určitě pomohlo vás lépe poznat. Je to i pro mne nová zkušenost, myslím si, že jsme udělali společně hodně práce, ale užili i hodně zábavy." Jak na vás působila nálada na Zátoni? "Optimisticky. I počasí nám přálo, takže jsme mohli být v lese, u táboráku zpívat s kytarou, zažít strach při stezce odvahy. To vše přispělo k naší dobré náladě." A my si myslíme, že to byl moc fajn tábor. Zaznamenali: Jan Glowacz a František Laštovka Seznamovací výlet Na začátku školního roku se vypravila naše třída 6. C na seznamovací třídenní pobyt do Zátoně. Naše třída není totiž obyčejná. Všichni rádi sportujeme a ze všeho nejraději hrajeme volejbal. Sešli jsme se proto v jedné třídě ze všech škol v Českém Krumlově, ale i z okolí. Hned po příjezdu na místo a po ubytování jsme začali program, který pro nás připravili učitelé a paní psycholožka. Líbilo se mi, jak jsme seděli v kroužku, povídali jsme si a hráli hry. Pěkná byla i noční bojovka, při které jsme měli vyluštit zprávu. Složili jsme si i hymnu naší třídy. O hudební doprovod se postaral pan učitel Vopat se svou kytarou. Pěkný byl i táborák, který jsme si sami připravili. Na ohni jsme si opekli buřty a zpívali písničky. Šárka Havlíčková
Poslední večer Asi tak v pět hodin jsme se rozhodli, že uděláme táborák. Když jsme sbírali dřevo, kluci dokonce uřízli a přinesli i stromy (soušky). Nejprve jsme nařezali, nasekali a nalámali dřevo na oheň. A pak teprve začala zábava. Zazpívali jsme si naši třídní hymnu a pak jsme si sedli do kroužku, poslali si kamínek a každý o tom našem seznamovacím výletu něco řekl. Potom jsme si předvedli dramatické scénky, které jsme si museli vymyslet a připravit odpoledne, neboť jsme si z obálky vylosovali pouze název příběhu. Někteří měli scénku O tečce a čárce, Ale a Chichi, nebo dokonce i o Milágros, což byl vtipně upravený příběh o tom, Jak se jablečný červ Bohouš stal slavným. Všichni se ovšem nejvíce těšili na buřty. Na těch si pochutnal i spolužákův pes, který se na něho přijel podívat a ustavičně se pokoušel nějakého buřtíka ukrást. Naši učitelé přišli s návrhem, že bychom mohli jít na stezku odvahy, s čímž jsme všichni nadšeně souhlasili. Některé holky se tak bály, že se kluci nabídli, že půjdou s nimi. Nejvíce nám naháněli strach jeleni, kteří jako šílení "bučeli". Tedy troubili. Na pozdní večer nám paní učitelka třídní povolila diskotéku, ale potichu, což bylo pro nás nemožné splnit. Po diskotéce následovala koupel a postel. Ale spát se nám nechtělo, tak jsme si povídali, až na nás přišel pan ředitel. Jen co odešel, všichni usnuli. Michaela Parischová
Zátoň aneb Z Walterova deníku "Na Zátoni se mi moc líbilo. Nejlepší z her bylo: jak jsme běhali po louce a sbírali lístečky, stezka odvahy a plácaná. Měli jsme večerku ve 24.00, ale my s klukama jsme šli spát až ve 3.00 ráno. A také pan učitel Vopat riskoval svůj život a lezl po střeše jenom kvůli tomu, že se v dívčím pokoji zabouchly 4 holky a pan učitel lezl z okna do okna, až všechny přenesl. Pan učitel nám k táboráku spolu s panem ředitelem zahráli naši třídní hymnu. A také pěkné písničky. A nejvíce se mi líbilo, jak jsme s Honzou nařezali dva nebo tři stromy na táborák. Ráno jsme měli být v 8 hodin na snídani. Hráli jsme tam fotbal a také různé pěkné hry. Povídali jsme si s panem učitelem Pilařem o drogách a malovali jsme. Oběd byl dobrý. Sice tam nemuseli dávat feferonky, ale i přesto to bylo dobré. Kdo má kamínek, má právo mluvit a kdo má kamínek, má právo mlčet." Walter Kölbl
Zátoň Byl to nejlepší výlet se školou. Když jsme přijeli, tak jsme si vybalili, natáhli prostěradla a vytáhli večeři z domova. Pak jsme šli dolů do haly a sedli jsme si do kroužku. A paní učitelky nám daly pravidla. Kdo má kamínek, MÁ PRÁVO MLUVIT. Kdo má kamínek, MÁ PRÁVO MLČET. Ten kamínek byl obyčejný, ale učitelky ho nazvaly Kouzelný. Večer jsme šli hrát bojovku. Měli jsme baterky. Na louku nám učitelé rozmístili papírky s písmeny. Kdo našel všechna písmena, mohl pomocí šifry složit větu. Moc nám to nešlo. Druhý den jsme si sedli do kroužku a zhodnotili jsme předchozí večer. Lukáš Trupl
A co my na to ? "Bylo to tam skvělé. Líbily se mi všechny hry a také volný čas, ale je škoda, že nebyla diskotéka. Byla jsem ráda, že se na nás přijely podívat paní učitelky. Myslím, že jsme se jako třída lépe poznali. Stezka odvahy byla málo strašidelná. Byla jsem také ráda, že jsem tam měla kamarádky. Večer jsme si povídali do té doby, než jsme dostali vynadáno, ale potom už jsme byli ticho. Myslím, že bychom si mohli výlet někdy zopakovat. Na tento pobyt nikdy nezapomenu." Jana Špinarová
"Celé páteční dopoledne jsme byli v domě. Po obědě jsme hledali v lese různá přísloví - ta hra se asi nejvíc líbila paním učitelkám, které mohly sedět na louce a dívat se, jak běháme z kopce do kopce. Vyvrcholením dne byla stezka odvahy. Noční prohlídka se líbila jak komu - mně tedy moc ne. Výkřiky pana učitele Pilaře a řev jelenů byly vážně okouzlující kulisou. Naštěstí nás uklidnil zpěv pod vedením paní učitelky Severové a večerníčková pantomima. Pátek nás tak unavil, že většina zaspala i sobotní budíček. Přes únavu a nevyspání se mi na Zátoni moc líbilo, protože tam byla legrace a aspoň jsem se skamarádila s novými spolužáky." Petra Jandourková
Zátoň aneb 6. B v akci Ten pátek se o ničem jiném než o výletě na Zátoň nemluvilo. Ani já jsem nebyl výjimkou. Nejlépe z nás však o svých představách uměl povídat Jirka "Koule", takže jsme se všichni bez výjimky těšili. Když nastala šestnáctá hodina, byli jsme všichni shromážděni u nástupiště do autobusu, který nás měl do Zátoně odvézt. Já jsem uvolnil své místo starší paní, a tak jsem celou cestu jako většina spolužáků stál. Když jsme dorazili a ušli pár set metrů, stanuli jsme před budovou, která nám po tři dny měla sloužit jako útočiště. Hned po příchodu na pokoj jsem si vybalil věci a běžel dolů, kde na nás čekal diskusní kruh. V tomto kruhu jsme diskutovali o drogách a jiných věcech. A také jsme hráli různé hry, například mafii a ovocný koš. Měli jsme také bojovky, které byly napínavé od začátku až do konce. I mezi sebou jsme zažili spoustu legrace - fotbal, polštářová válka, karetní hry a honěná, to byly ty nejzábavnější hry na pokoji. Tedy stručně zhodnoceno: měli jsme úžasnou partu, prima učitele a velkou zábavu. Náš kolektiv je nejlepší, v kterém jsem se kdy nacházel, a učitelé jsou nejsenzačnější, které jsme kdy měli. Zátoň byla nádherná a rád bych se třídou jel na další výlet. Karel Klinovský
Zátoň "Na začátku šesté třídy pro nás byl připraven dvoudenní pobyt v bývalé škole v Zátoni. Bylo to hlavně za účelem poznání se a skamarádění se. Prakticky neustále se hrály různé hry, například mafie, ovocný koš a různé pohybové hry. Z těch, které mě nejvíce zaujaly, bych uvedl hru na hledání šifer, malou stezku odvahy nebo citáty pana učitele Vopata. Líbilo se mi, že se na nás přijely podívat paní učitelky. Dále se mi líbil program zaměřený na drogy a boj proti nim. Vůbec se mi ale nelíbilo neustálé: jak se cítíme, proč jsme tam přijeli a co jsme si odnesli." Dominik Fojtů |
Hymna 6. CV řadě za sebou šesťáci jedou, je to slavné Céčko s třídní Nejedlou. Kufry nemají, bágly tahají. Jedou dneska do Zátoně a vesele si zpívají. Ref.: Jupi, jupi jou...... Zátoni jsme hned, je tu prima svět. Maminky nám vaří bezvadný oběd. Školu nemáme, jen se staráme, jak vzájemně si pomáhat a vesele si zpíváme. Ref.: Jupi, jupi jou...... Kdo chce, může jít sám se přsvědčit, že jsme prima parta a chceme vždy být. Všem nám společně vše jde výtečně. V kruhu s námi učitelé zpívají si převesele. Ref.: Jupi, jupi jou.......... Pejsek Punťa
Ve tmě našich osobností se vyjasňuje aneb Slezte z toho stromu, paní učitelko!
Kaleidoskop názorů "Po fotbale jsme šli na oběd a po obědě pan učitel Vopat nastavil svůj život, aby zachránil holky, protože se v pokoji zabouchly. Pan učitel je vysvobodil, tak jsme měli oheň a divadlo." "Po dlouhé cestě ze Zátoně jsem byl velmi utahaný, a proto jsem hned odpoledne šel spát a spal jsem až do rána.", Patrik Fošum "V sobotu se nám nechtělo jet domů, protože se nám tam moc líbilo.", Jan Míka "Myslím, že to byl velmi dobrý nápad. Bylo to prima.", Andrea Ružičková "Na Zátoni se mi líbilo a chtěla bych si to ještě někdy zopakovat.", Šárka Havlíčková "V Zátoni se mi líbilo mnoho věcí, nejvíce stezka odvahy a bojová hra, ve které jsme se vyřádili. Bylo to tam moc hezké.", Kateřina Šímová "Účelem pobytu bylo lépe se poznat nejen mezi sebou, ale i s učiteli a vytvořit dobrou partu. Pobyt na Zátoni se mi líbil a doufám, že brzy pojedeme na podobný výlet.", Vladimír Kunt "Už předem jsme si vymysleli třídní hymnu, a tak jsme ji často zpívali. V hymně se zpívá, že 6. B je senzace a já si myslím, že je to pravda, protože k tomu přispěl právě tento výlet.", Hana Černá "Chtěla bych (a nejen já) poděkovat všem, kteří nám tento pobyt a program zařídili.", Nikola Černá
|
