Historiáda 2002
25. - 26. dubna 2002
Ve čtvrtek 25.4. a 26.4. proběhla soutěž Historiáda, které jsem se zúčastnil už po čtvrté. Vyjeli jsme již ve středu, protože nás čekala dlouhá cesta. Jela s námi tradičně p.uč. Zálohová, která dějepis přímo miluje a náš tým: Já (Radek Procházka),Terka Sluková, Verča Harenčáková a Petr Novotný, který jel letos poprvé.Ve čtvrtek ráno už jsme dychtivě čekali na to, co si pro nás pan Bauer připravil. Samozřejmě, že hned začaly praktické úkoly např. pan Bauer a jeho společníci zahráli scénku, a pak se ptali na různé otázky z ní. Sotva to skončilo, už jsme byli ve třídě a psali soutěžní protokol, který nebyl zrovna lehký. Pak následoval obídek a po něm hurá do Kladrub. Absolvovali jsme prohlídku stájí a vskutku krásnou jízdu kočárem taženým kladrubskými koňmi. Po prohlídce začala hra Koně, při které jsem se opravdu zpotil. Přijeli jsme zpět a bylo pro nás připraveno divadelní představení o carevně Kateřině Veliké. Potom nastaly ročníkové soutěže, při kterých se nejlépe osvědčil Petr. A pak už do hajan. Druhý den pokračovaly praktické úkoly i soutěžní protokol. Bojovali jsme z plných sil, takže jsme si nakonec to 6.-8. místo opravdu zasloužili. Domů jsme odjížděli spokojeni a vezli jsme si s sebou čestné glejty a spousty hezkých věcí, které jsme dostali. Škoda, že nemůžu jet i příští rok.
Radek Procházka, 9.B
Historiáda 2002. Tento rok se konala v Býchorech u Kolína. Ubytovali jsme se v tamější škole, konkrétněji v její tělocvičně. Slavnostní zahájení se jako vždy neobešlo bez zpívání úvodní písně. Hned potom nás pan Bauer (mimochodem měl nový převlek) zasvětil do celého programu, který nás měl provázet po zbývající tři dny. Přišly na řadu praktické úkoly, v prvním jsme měli stavět z kostiček s nápisy časovou přímku. Ve druhé části nám zahráli jednu historickou scénku, u které jsme museli odpovědět na několik postřehových otázek. Ten den se už nic důležitého nedělo.
Příštího dne následovaly protokoly! Noční můra každého účastníka. Protokoly byly opravdu těžké (ostatně jako vždy). Zatím co pedagogický doprovod odjel na exkurzi, my jsme byli zavaleni hordami otázek a testů. Odpoledne nás čekal výlet do Státního hřebčína v Kladrubech. Jestli si myslíte, že nás tu čekal další test tak máte na sto procent pravdu. Byl na téma historie hřebčína. Ze všeho nejvíc se však líbila prohlídka hřebčína a jízda v kočáru. Čekala nás tu také velice podivná hra, jejíž podstata spočívala v tom, že jeden soutěžící vzal druhého a na svých zádech ho dopravil na stanoviště kde druhý soutěžící musel odpovědět na pár otázek. Po návratu do Býchor nás čekala další část protokolu a poté vyhlášení předběžných výsledků (10. zatím). V podvečer přišlo na řadu divadelní představení o Velkokněžně Kateřině. Všem se moc líbilo. Potom nás čekala poslední akce dne, ročníkové úkoly. Po nich jsme byli už tak zbědovaní, že jsme zalezli do spacáků a usnuli (někteří).
Třetí den bylo poslední kolo soutěže, to se skládalo z dokončení protokolů a několika stanovišť, na kterých nás vždy čekal nějaký záludný úkol. Po dokončení jsme čekali na vyhlášení výsledků. Když už konečně začali vyhlašovat, doufali jsme, že naše číslo (měli jsme číslo 8) přečtou co nejpozději. Umístění bylo lepší něž jsme si mohli přát 6-8. místo. Za účast nám jako vždy dali groše, ale i glejty (z nich měl největší radost Radek), knížku, pohledy Býchor a další podobné věci. Cestou domů jsme si rozdělili dárky za umístění. Po většinu cesty jme koukali z okna vlaku, nebo si povídali, ale každému se asi honila hlavou myšlenka jaké to bude příště.
Tereza Sluková, 8.B
"Kdo přejde po mostě
minulosti s hrdostí a pokorou, najde na jeho konci
moudrost."
S tímto heslem v mysli odjelo na konci dubna naše školní
družstvo do Býchor u Kolína na 6.ročník celostátní
soutěže HISTORIÁDA. Býchory vám asi nic neříkají, ale
mají tam školu už od roku 1883 a dodnes v ní nejsou
sprchy a pitná voda. Opravdu romantické místo pro
historickou soutěž ! Zatímco pedagogický doprovod
(p.uč.Zálohová) si dopřával klidu od svých žáků při
pohledu na koně v Kladrubech a na odborných seminářích,
soutěžící se potili nad záludnými otázkami
tzv.Protokolu. Naše družstvo bylo letos velmi silné -
Radek Procházka z 9.B přijel počtvrté, Tereza Sluková z
8.B soutěžila potřetí, Veronika Harenčáková z 7.B
hrála podruhé a nováček Petr Novotný z 6.B brzy
přesvědčil o oprávněnosti své nominace. Byli jsme
připraveni skoro na vše, ale hlavní organizátor p.uč.
Ivan Bauer, zase vymyslel úlohy pro opravdové blázny do
historie. Protokol jsme letos zvládli na velmi dobrou,
trochu ztratili při různých hrách jako např. LODĚ -
normálně se potápějí lodě na čtverečkovaném papíru,
ale navíc jsou na některých čtvercích letopočty, ke
kterým je třeba přiřadit událost.
Tvrdý boj nás čekal v Kladrubech, sice jsme se projeli v kočáře taženém kladrubskými hřebci, ale při hře KONĚ jsme se pořádně zapotili a Radek tam málem vypustil svou nevinnou duši. Hrál totiž koně a nosil naše soutěžící po hřišti sem a tam, tam a sem, aby mohli rozhodčímu říkat správné odpovědi. Večer byl snad nejhorší, protože vypukly ročníkové úkoly. Asi tady jsme ztratili rozhodujících pár bodů, a tak jsme neskončili na stupních vítězů. Někdo skládal a poznával rozstřihaný obrázek, druhý dumal nad středověkými státy, někdo hrál člověče nezlob se s dějepisnými otázkami, další doplňoval sousloví. V pátek ráno jsme byli rozhodnutí vytáhnout z mozku veškeré zasuté vědomosti a ještě zlepšit své umístění. Čekalo nás asi 30 panenek Barbie oblečených do historických kostýmů. Takovou módní přehlídku v neobvyklých rozměrech snad ještě nikdo neviděl. Prý kostýmy šije jedna opravdu stará babička podle filmů, které si prohlíží na videu. Dobojováno - umístili jsme se na velmi hezkém 6. místě z 25 družstev. Odjížděli jsme celkem spokojeně, na zpáteční cestě jsme si letem Václavákem prohlédli Prahu a přežili jsme i dlouhatanánskou cestu vlakem.
