Já a projekt NANEČISTO

25. února 2003

Projekt „Nanečisto" jsem minulý rok absolvovala se svou budoucí třídou poprvé. Podle mého názoru je velmi přínosný pro všechny zúčastněné strany.

Děti poznaly "svou" paní učitelku, spolužáky i třídu, vyzkoušely si práci školáků. V dostatečném časovém předstihu si začaly zvykat na všechno nové, co škola a práce v ní přináší. Rodiče pochopili, že není třeba mít obavy ze vstupu dítěte do školy. Každý z nich měl spoustu pochybností a otázek - většinu z nich se podařilo vysvětlit a vyřešit už v době "nanečisto", začátek školního roku byl klidný pro děti i pro ně.

Pro mě jako učitelku bylo velmi příjemné, že jsem postupně poznávala děti, se kterými budu pracovat a mohla si alespoň částečně ujasnit, jaké metody a formy práce budou právě této třídě vyhovovat. Stejně tak jsem se seznamovala s rodiči a měla možnost poznat je trochu víc. Společně jsme měli spoustu času zjišťovat jak navzájem komunikovat: rodiče jsou otevřenější a pochopili, že pokud se vyskytne problém, je dobré společně ho začít řešit .

K mé velké radosti to takto v naši třídě opravdu funguje. Jsem ráda, že právě na naší škole je projekt "Nanečisto" a vřele bych ho doporučila všem učitelkám, které učí první třídy. Stejně tak bych ho jako matka doporučila všem rodičům, jejichž děti půjdou do školy, velmi tím pomohou nejen jim, ale i sobě.

Lenka Augustinová


Máte strach z nástupu svého dítěte do školy?
Bojíte se, jak zvládnete roli rodičů budoucího prvňáčka?
Máte nedůvěru ke škole jako takové a k učitelům?

Zkuste projekt "Nanečisto" ! Vše si můžete prohlédnout zblízka, vše vyzkoušet, na vše se můžete zeptat ! A to spolu se svým dítětem a beze známek, zkoušení a poznámek . . . prostě nanečisto !

Že to zní jako reklama na lék způsobující bezproblémový vstup prvňáčka do školy? Lék je však bez vedlejších škodlivých účinků a již několikrát prověřen. Tak proč to nezkusit?

Marie Neřoldová










. . .