Naše první ohodnocení

31. ledna 2005

Osobně považuji za úspěch známkové ohodnocení u poloviny dětí ze třídy 6.A. Řeknu-li to upřímně, nečekal jsem 11 vyznamenání! Pár ano, ale tolik určitě ne. Milé překvapení „zlobivá didínka“! Nyní mám jistotu, že se můžeme odrazit od toho dobrého třídního JÁ! Začíná se nám dařit, vždyť posuďte sami:

1. Byli jsme na návštěvě v keramické dílně. Tolik otevřených úst ze zvědavosti jsem již dlouho neviděl. Opětovně si paní Konvalinková získávala dětské dušičky svou spontánností a přímočarostí. Využila znalostí z přírodních i historických věd, a tak, aniž by si to děti uvědomovaly, objevovaly se ve světě dějin a prvního využití keramické hlíny. Udivený pohled se ubíral ke kruhu a jeho pohonu. Barevnost glazur zavdávala v dětských hlavičkách k otázce: „Jak je to jen možné?“…zkrátka nelenivěli jsme a neprohloupil nikdo z nás, který se přišel do galerie ke Konvalinkům podívat.
   
2. Vzniká kronika třídy. Jistě další tmelící prvek, který si dlouhodobě spíše odebírá, než-li dává. Takže opravdu oceňuji mravenčí práci pracovité Mirky Kubičkové, kronikářky třídy 6.A. Smekám svůj pomyslný klobouk před každým, kdo do kroniky přispěje třeba i malinkatým textem, fotogalerií či vzpomínkovou pohlednicí.
   
3. Souběžně s kronikou třídy „knihomol“ Adam Gregor zřídil třídní knihovnu, kterážto opatřena pravidly o vypůjčení, nás může jen a jen obohatit. Cením si tohoto spojenectví, Adame. Světlých okamžiků v životě třídy je poskrovnu a tak je pozvedněme. Díky ti a pevné nervy i při nákupních horečkách za třídní peníze v našem českokrumlovském antikvariátě.

Tak, jak vidíte, se 6.A je to tak, že nabírá vítr do plachet a do druhého pololetí se snažíme z břehů průměrnosti a šedi dostat na břeh, kde je výsluní a místečko jen pro ty nejlepší!

Bezpečnou plavbu a jasný směr přeje TŘÍďas Zdeněk Pilař.

. . .