zpět na menuDnešní mládež ( očima osmáka )
- jedno téma z různých pohledůDenisa
Slovo mládež je odvozeno od slova mládí. To znamená, že tuto skupinu tvoří všichni mladí lidé. Jací jsou? Definovat je je velmi složité. Myslím si, že každý člověk je jedinečný, proto i mládež jako skupinu můžeme těžko hodnotit.
Jaký člověk je, záleží i na společnosti, kde žije a vyrůstá. Mládež ovlivňují rodina, učitelé, vrstevníci, ale také vzory - idoly. Umělci, sportovci nebo jiné populární osobnosti.
Rozdíly jsou vidět i na žebříčku hodnot a postoji každého jedince k dění ve společnosti. Někdo má vztah k přírodě, jiný ke kultuře nebo ke sportu. Zájmy jsou velmi individuální.
Dospívající se většinou snaží prosadit a zviditelnit, někdy i způsobem, který se vymyká morálním zásadám dospělých. A zde už dochází k odsouzení dnešní mládeže. Slyšíme, že mládež je nevychovaná a problematická. Myslím si, že dospělí ale někdy nechápou, že je to jen určitý postoj.
Měli bychom si uvědomit, že obdobím dospívání si prochází každý. U každé generace byla různá hnutí, různé módní trendy a výstřednosti. Každý by měl nejdřív soudit sám sebe a pak až toho druhého.
Podle mého názoru druzí za nás náš život žít nebudou a podle známého přísloví, jak si kdo ustele, tak si i lehne, by se všichni měli řídit.
Hedvika
Etapou mládí a dospívání projde každý člověk. Každý jedinec ji však prožívá jinak v závislosti na prostředí, ve kterém vyrůstá, na rodině, kamarádech a na jeho osobnosti.
Můj názor je, že mladý člověk se cítí již dospělý, chce se zcela osamostatnit, vymanit se z rodičovského vlivu a objevovat svět. Většinou má vlastní názory, které se nebojí nahlas říci, a je dost těžko přístupný přijmout názory starších. Snáze se nechává ovlivňovat svými vrstevníky, většinou se právě chce lišit od starších a jít životem úplně jinou, svou cestou. To vede k častým konfliktům mezi generacemi. Rady starších vnímá jako komandování a omezování.
V mládí se často dopouští chyb, které těžko přiznává a tím nerad žádá dospělé o pomoc nebo i o radu. Mladý člověk většinou nemá ještě žádné povinnosti, jeho smyslem života je zábava, vzrušení, dobrá pohoda, parta nebo kamarádi. Tomu dává přednost např. před školou a před rodiči. Aby tento smysl svého života naplnil, vede to dost často i k násilnostem k svému okolí, k braní drog a nepřiměřenému chování.
Někdy i sám mladý člověk počase není s tímto způsobem života spokojen, ale leckdy již není cesty zpátky. Může se stát, že tímto chováním zcela ztratí své nejbližší, kterým na něm záleží, jako rodiče nebo dřívější přátele. Tito lidé by mu leckdy mohli pomoci najít cestu zpět, ale záleží, jaký kus cesty již ušel a jak jim ublížil. Nevýhoda mládí, ale i výhoda spočívá v tom, že mládež žije přítomností a většinou nemyslí na budoucnost. Proto jim dělá problémy, když je rodiče nechají samostatně rozhodnout o svém budoucím povolání.
Oproti tomu na dnešní mládež číhá více nebezpečí a rozhodování, na jakou cestu se dát. V dnešní době se objevuje drogová závislost, násilnosti, náboženské sekty, pohlavní nemoci aj.
Bohužel v dnešní době není problém dostat se k jakékoli droze, kdy závislost postupně zničí osobnost člověka, ten ztratí zájem o cokoli jiného, jen ne o drogu.
Myslím si, že drogám snáze podlehne mládež, která citově strádá v rodinném prostředí nebo která je zrovna v nějaké konfliktní situaci. Ale často sáhne po droze i jedinec jen z pouhé zvědavosti, aby zažil něco jiného, nového. Poslední dobou se i zvýšil počet mladých lidí s rasistickými sklony. Můj názor je ten, že nezáleží na tom, kdo ten člověk je, s jakou barvou kůže se narodil, nebo koho má za předky, ale jaký je opravdu jako člověk ve svém jádru.
Tím, že mládež si myslí, že je již dospělá a chce být dospělá, začíná s pohlavním životem velmi brzo. Mladí lidé v dnešní době jsou brzy tělesně vyspělí, ale neuvědomují si, že nejsou vyspělí duševně a existenčně. Jejich nevyzrálost se projevuje i častým střídáním partnerů a nezodpovědným přístupem k sexu, což často vede i k možnosti pohlavních nemocí. To jsou jen zlomky nástrah a problémů, které musí mladý člověk během svého dospívání překonat.
A co já? Zatím nemám velké problémy s rodiči ani s ničím jiným. Můžu jim zcela věřit, popovídat si s nimi o mých problémech, svěřit se jim. Samozřejmě někdy mám jiné názory než oni, ale to zase pomine a můžu se s nimi normálně bavit o všem.
A doufám, že až se dostanu do životních problémů nebo krizí, najdeme spolu s rodiči společné řešení.
Na dospívání je krásná bezstarostnost, ale zároveň přináší dospívání mladému člověku časté problémy sama se sebou. Každý mladý člověk by měl být především sám sebou ve všem co dělá, co si myslí a co cítí.
Tomáš
Jednoho dne jsem psal domácí kontrolní slohovou práci na téma dnešní mládež. Mohli jsme si vybrat z několika slohových útvarů. Já jsem si vybral charakteristiku. Obětí charakteristiky byla moje sestra Eva.
Asi za dvacet minut jsem byl hotov a četl jsem svou práci mamce. Sestra z vedlejší místnosti poslouchala, co jsem o ní napsal.
Když jsem dočetl poslední větu, vřítila se s pláčem do kuchyně Eva. "Dej to sem !" a vzala mi koncept z rukou. "Tohle nikam nenapíšeš !" dodala. Eva za mnou běží. Shazuje mne na postel a opět řve: "Dej to sem !" Já jí nic neříkám, protože vím, že by to nebylo nic platné. Během několika vteřin mi bere papír s charakteristikou a trhá ho na kousky. Díky tomu se mírně uklidnila a odešla. Sebral jsem na zemi zbytky konceptu a šel jsem si je slepit. Když to Eva zjistila, tak se na mě vrhla znovu s polštářem v ruce: "Naval to sem !" "To víš, že jo !", odvětil jsem. Ale než jsem se nadál, už jsem ležel na zemi. Roztrhaný koncept si ještě stačím dát do kapsy. "Kde to máš ?" skočí na mě sestra. V kapse nachází papír. Okamžitě ho roztrhala a běžela na záchod. "Chrššš", v tu chvíli jsem věděl, že sloh je spláchnutý v záchodě. "Beee", vyplázla na mě Eva jazyk, "a máš po he he."
Když jsem o tom po chvíli přemýšlel, tak mne napadlo, že tato příhoda docela názorně ukazuje, jaká může být i dnešní mládež, která se těžko vyrovnává s kritikou vlastní osoby.
Blanka
Pojem "dnešní mládež" je velice obsáhlý. Každý z nás si může představit jakýkoliv typ lidí. Existuje řada různých osobností. Lidé, kteří jsou závislí na drogách, na kofeinu, kouření apod.
Jak asi vznikají alkoholici nebo narkomani? Jak si začnou zvykat na tyto škodlivé látky? Někdy začnou fetovat a užívat drogy, protože mají problémy v rodině, ve škole a někomu chybí sebevědomí. Jindy je k tomu vede zvědavost a nebo také parta.
Dříve to byl problém spíše mládeže kolem 17-18 let. Dnes ukazuje statistika tento problém již u mládeže základních škol. Mnoho z těchto dětí končí buď v protidrogové léčebně, jiné v nápravném zařízení.
Každý den se můžeme dočíst v novinách, slyšet v rádiu nebo v televizi, že se někdo předávkoval a zemřel nebo kolik kilogramů bylo zabaveno překupníkům drog.
V naší společnosti však nežijí jen drogově závislí, ale jsou mezi námi i lidé, kteří úspěšně studují, věnují se sportu a společenskému životu. Myslím, že bychom všichni chtěli život bez válek, násilí a drog a to závisí na nás všech, na našem chování a přístupu k životu.
Pavla
Proč zní téma "dnešní mládež" a ne pouze mládež? Liší se snad dnešní mládež od té předešlé? A hlavně proč?
Když někdy poslouchám mé rodiče, tak si říkám, že se opravdu mnohé změnilo snad proto, že dnešní mládež má více volnosti. Jak naši rodiče říkají: "Jsou jak utržení ze řetězu."
Myslím si, že je to tím, že si každý představí pod pojmem dnešní mládež něco jiného. Někdo vidí dnešní mládež jako děti, které budou dělat, co se jim řekne. Budou poslouchat, zajímat se o různé věci, zabývat se různými aktivitami a zájmy. Jenže těchto lidí moc není. Většina z nich si představí neposlušné starší děti, které chodí, kam se jim chce. Na diskotéky, do různých barů a hospod. Také je hned spojí s drogou a zařadí je mezi narkomany. Je to ale spravedlivé? Odsuzovat mladé lidi, které vůbec neznáme? Myslím si, že asi ne. Není správné odsuzovat mládež, když je pořádně neznáme.
Také si myslím, že se nudí, nebo jsou naopak poznamenáni různými zážitky. Dnes je přece všude tolik násilí. Ale k této skupině bych především zařadila sociálně slabší mládež. Třeba mládež z neúplných rodin, mládež zanedbanou svými rodiči z nedostatku času. Tato mládež si chce svůj vztek, svou nenávist a zlost někde vybít. A tak se baví ničením cizího majetku, nehledě na to, že někdy dochází i k újmě na zdraví.
Proč tomu tak ale je, nedá se s tím něco udělat? Máme snad málo sociálních pracovníků, nebo si toho společnost jednoduše nevšímá? Vždyť heslo našich vrstevníků přece zní: "Co se v mládí naučíš, ve stáří jako když najdeš." Tak v tomhle se opravdu dnešní mládež liší od té předešlé. Já si ale myslím, že je to dobře, každá generace by se měla odlišovat, nesmí se to ale přehánět! Měla by přinést pro sebe a pro společnost něco nového. Měla by se umět sama prosadit, sama svým úsilím, svým přesvědčením. Myslím si, že bychom neměli jít vždy ve stopách svých rodičů, vždyť je nebudeme mít po ruce celý život!
Domnívám se, že dnešní mládež není dokonalá, ale také není úplně zkažená. Ale myslím si, že na prvním místě není politika, peníze, ale my děti - dnešní mládež.