Internet se rozrůstá neuvěřitelným tempem a je těžké sledovat vše, co se děje. Navíc, v mnoha textech o nových produktech a technologiích se objevují zkratky nebo termíny označující nejrůznější internetovské protokoly. Čert, aby se v tom vyznal. Bohužel, čerti zřejmě zatím Internet nepotřebují (lovit virtuální dušičky se asi nevyplatí), ale my lidé ano. Proto často potřebujeme vědět, na co je ten či onen protokol určen. No, a právě proto je zde tento článek, snažící se vnést trochu světla do tohoto chaosu. Fiat lux!

DNS (Domain Name System)
Jak jistě víte, každé zařízení v Internetu je definováno unikátní číselnou IP adresou. Také jistě víte, že adresy jsou pojmenovány lidštějším způsobem. A překlad těchto IP adres do textových ekvivalentů zajišťuje právě DNS pomocí DNS serverů, které spolu navzájem komunikují.

CHAP (Challange Handshake Authentication Protocol)
Protokol umožňující automatické připojení po vytáčené lince k vašemu poskytovali Internetu. Vy pak nemusíte zadávat heslo a uživatelské jméno, vše probíhá bez vaší účasti. Existuje ještě podobný protokol PAP, který je méně bezpečný, neboť data zasílá nezakódována. Cože? Říkáte, že žádný protokol PAP nebo CHAP nepoužíváte a přesto nic při připojování nezadáváte? Většinou tomu tak je, protože váš připojovací software používá tzv. skriptový jazyk, který udělá veškerou práci za vás a zadá požadované vstupy, tak jak byste to učinili vy.

FTP (File Transfer Protocol)
Tak tenhle termín jste už určitě někde slyšeli. Často se používá,pro označení programu, kterým manipulujete se soubory po síti. Původně však definuje protokol, který určuje, jak budou data přenášena a operace, které lze se soubory provádět. Program FTP je klient, který právě používá pro svou práci tento protokol.

HTTP (HyperText Transfer Protocol)
Hmm, i tahle zkratka je vám povědomá. Je použita v definici URL adresy, v případě, že zdroj má poskytnout data v obligátním HTML formátu příznačném pro WWW právě pomocí tohoto protokolu jsou data přenášena a je s nimi odpovídajícím způsobem zacházeno. Lidé si dost často myslí, že s webovskými servery komunikují browsery pouze způsobem "dej mi soubor". Není to tak, pro komunikaci používají právě http protokol, který nabízí další možnosti než jen "stažení" HTML souboru.

IP (Internet Protocol)
Nejnižší komunikační protokol, který byl speciálně vyvinut pro lnternet. Umožňuje paketovou komunikaci, kdy jednotlivé pakety obsahují informaci o tom, kam mají být doručeny. Není tedy vytvořeno dočasné spojení, po kterém by data proudila do doby, než je opět ukončeno. IP protokol se v současné době rozšiřuje za hranice Internetu a dobývá lokální sítě. Jeho velkou výhodou je úspornost, protože pakety běží jen tam, kam mají a netoulají se zbytečně po síti. U Ethernetu je tomu naopak, vše je rozesíláno všem v příslušném segmentu sítě a informaci si ponechá pouze určený příjemce. Na druhou stranu chybí dostatečná kontrola, zda byl paket doručen a také možnost přenosu dat, která vyžadují stálou rychlost. V současné době probíhají poslední kola jednání o nové generaci protokolu IP, který přinese podstatné novinky.

MIME (Multipurpose Internet Mail Extensions)
Internet je velice macešský k netypickým datům, jimiž jsou i texty psané v národních abecedách s použitím nejrůznějších nabodeníček. Proto organizace IETF definovala protokol MIME, umožňující rozpoznávat různé typy souborů, se kterými je posléze odpovídajícím způsobem zacházeno. Po síti jsou data přenášena ve formátu, aby ho byly schopny použít i starší servery a klient (nebo speciální server) potom data příslušným způsobem dekóduje. Původně byla specifikace MIME určena výhradně pro elektronickou poštu, jak vyplývá z názvu. Dnes se však také používá pro definici speciálních souborů na WWW serverech. Prohlížeč podle typu souboru určeného MIME popisem, spustí externí aplikacím, která umí s daty zacházet.

NFS (Network File System)
Aby bylo možné používat disky umístěné na Internetu podobně jako jiné síťové disky, byl definován protokol NFS. Ten určuje přenosové protokoly užívané při práci s těmito disky. V současné době bylo NFS implementováno do řady produktů a operačních systémů, hlavně z unixovského světa.

NNTP (Network News Transfer Protocol)
Pro přenos a práci s diskuzními skupinami je určen protokol NNTP. Program, ve kterém si prohlížíte a reagujete na zprávy umístěné v diskuzních skupinách, používá právě tento protokol. Protože archivy se zprávami bývají opravdu nabobtnalé,je nutné umožnit uživateli přenášet pouze ta data, která opravdu potřebuje. Tak si nejprve přenesete k sobě seznam skupin, potom názvy jednotlivých článků ve vybrané skupině a nakonec text vybraného článku.

NTP (Network Time Protocol)
Pro synchronizaci času počítačů připojených na Internet byl vytvořen tento protokol. Tak lze automaticky nastavit přesný čas na vašem PC ze serveru, který tuto službu poskytuje.

PAP (Password Authentication Protocol)
Stejně jako CHAP, poskytuje možnost připojit se ke svému účtu bez nutnosti interakce se serverem. Není absolutně zabezpečen, takže vaše heslo je posíláno v textovém formátu a může být přečteno. Používá se především ve spolupráci s protokolem PPP.

PPP (Point-to-Point Protocol)
Mnoho počítačů se k Internetu připojuje pomocí vytáčené linky a modemu. Tento způsob připojení neodpovídá požadavkům protokolu IP, který je pro veškerou komunikaci po Internetu použit. PPP umožňuje pracovat s pakety po normální telefonní lince, tak jako byste byli připojeni po LAN síti. Je velmi populární, protože také umožňuje používání IPX a Netbeui protokolů, charakteristických pro nejrůznější LAN sítě.

POP (Post Office Protocol)
Nejvíce používanou službou Internetu je elektronická pošta. POP je základní protokol pro komunikaci klientských programů s poštovními servery. Existují tři verze - POP, POP2 a POP3. V současné době se používá výhradně POP3. Tento protokol umožňuje čtení zpráv ze serveru a zapisování zpráv na server. Pokud přijde zpráva, je uložena v uživatelově schránce na serveru a teprve když se připojí, stáhne si ji k sobě. POP je také použit na ověření totožnosti uživatele při připojování na poštovní server.

SLIP (Serial Line Internet Protocol)
Také SLIP nabízí možnost pracovat s Internetem přes vytáčenou linku. Je možná více používán než PPP, je populární zejména na Unixu. Je o něco starší a není schopen přenášet IPX nebo jiný LAN protokol.

SMTP (Simple Mail Transfer Protocol)
Poštovní servery si musí vyměňovat zprávy mezi sebou, aby mohly být doručeny konečnému příjemci. Na to je určen tento protokol, který umožňuje neustálý tok informací po Internetu.

SNMP (Simple Network Management Protocol)
Kontrolní protokol pro vzdálenou práci s nejrůznějšími zařízeními a jejich řízení, konfiguraci a ošetřování chybových stavů. SNMP není již dávno jen protokolem Internetu, protože se obecně používá v počítačovém průmyslu pro jednotnou správu síťových zařízení.

TCP (Transmission Control Protocol)
Protokol TCP je transportním protokolem, který sám využívá přenosových služeb síťového protokolu IP. Zvyšuje bezpečnost a spolehlivost - protokol IP je "nespolehlivý", protože když zjistí, že se při přenosu něco poškodilo, nestará se o nápravu, data zahodí a pokračuje dál. Protokol TCP podniká akce k nápravě, například vyžádání nového přenosu dat, která se poškodila. Protokol TCP jemněji rozlišuje adresu podle příjemce či odesílatele a podle čísel portů.

TCP/IP Protocol Suite (rodina protokolů TCP/IP)
Jedná se o celou soustavu jednotlivých protokolů, které jsou spojeny společnou představou o tom, jak by měly vypadat a jak by měly fungovat. Internet je na protokolech TCP/IP už od sedmdesátých let vybudován. Tato koncepce může být použita v jakékoli počítačové síti. Rodina protokolů TCP/IP pracuje ve čtyřech hierarchicky uspořádaných vrstvách - aplikační, transportní, síťovou a nejnižší vrstvou síťového rozhraní.

TELNET  
Protokol Telnet slouží k tzv. vzdálenému přihlašování, tzn. aby uživatel mohl na vzdáleném počítači spouštět aplikace a pracovat s nimi, jako by je měl na svém. Uživatel tak může využívat výpočetní kapacitu vzdáleného počítače nebo jeho další zařízení. Protokol Telnet může spojovat i počítače s různými operačními systémy.

UUCP (Unix-to-Unix protocol)
UUCP byl původně určen pro přenos souborů mezi unixovskými počítači. Později se používal na přenos elektronické pošty a diskuzních skupin a dnes pomalu mizí ze sítě, protože ho vytlačuje SMTP a POP. UUCP neposkytoval zpracování pošty v reálném čase, kdy jednotlivé servery odesílají a přijímají poštu prakticky neustále. UUCP musí zavolat cílový server, poslat data a spojení zase ukončit.