ZŠ Český Krumlov, Za Nádražím 222

Autor: Eva Zálohová, četlo 7612 lidí, 2017-10-04 08:44:05

Chata pod Kletí
Cesta nám začala přímo na nástupišti, vlak s námi odjel v 8:11. Vystupovali jsme v Holubově a tam jsme se rozdělili do čtyř skupin a pak do dvou velkých skupin. Šli jsme do Krásetína a tam jsme šli na louku a na louce jsme se zase rozdělili do dvou velkých skupin. Jedna skupina šla k paní Kalíškové a druhá k paní Petráňové s nimi jsme hráli hry. Potom jsme šli s paní Petráňovou hledat chatu pod Kletí. Když jsme se ubytovali, šli jsme zachraňovat endemita (Ormitomim Krásetinský) s pravidly pohybu podle toho jaké bylo vyhlášené počasí. Našli jsme obě zlatá vajíčka. Pak jsme šli do společenské místnosti a tam jsme si vysvětlili pravidla, pak bylo volno a poté jsme trénovali divadlo pro rodiče. Naše skupina (Rakeťáci) jsme si vylosovali Červenou Karkulku spolu s Pokémony. Nejdřív jsme si vůbec nevěděli rady, ale potom Ondra vymyslel celkem dobrý příběh. V tom příběhu byla Alča: Červená Karkulka ,Vilda: pokémon doktor a zlí rakeťák , Kája: pokémon vlk , Ondra: vypravěč , Roli: babička a zlý rakeťák , Radek: zvukař, Hani (já):pokémon myslivec. Byla to strašná sranda, rodiče se nemohli vysmát a pak nastala chvíle pravdy: měli jsme stezku odvahy! Nejdřív jsem chtěla jít s Kájou, ale pak se Mali hrozně bála, takže chtěla jít s Kájou, ale Kája šla nakonec sama. Takže na mě nezbylo nic jiného než jít sama. Nakonec se ukázalo, že je to super. Po stezce odvahy jsme se vyspali a druhý den jsme jeli domů. Vlak jsme museli dobíhat, protože bychom ho jinak nestihli. Přišli jsme přesně v ten pravý čas. Tím náš pobyt a výlet skončil.
Hana Špeilová s přispěním Karolíny Welserové
Ráno v 8h jsme nastoupili v Krumlově do vlaku a jeli do Holubova. Tam jsme vystoupili a tam na nás čekali Ríša s jeho taťkou. Měli jsme najít dopis pro paní učitelku a pro nás děti. Našli jsme pouze jeden pro paní učitelku. Potom jsme šli k Ríšovu autu a do něho jsme si dali baťůžky, aby nám je Ríšův taťka odvezl. Pak jsme si domluvili skupiny. Rozdělili na skupiny jménem: Čikmánkové, krtečci, rakeťáci a Simpsonovi. Šli jsme na louku před Krasetínem a tam jsme se rozdělili do dvou velkých skupin. Čikmánkové a Rakeťáci x Simpsonovi a Krtečci. Na louce jsme hráli: úklid pokojíčku, dračí honičku, tečka čárka vykřičník otazník, cukr káva. Naše paní učitelka s paní Kalíškovou a my jsme šli s paní Petráňovou. Po cestě jsme nevěděli kudy máme jít, a tak kluci podle navigace vše našli. Na chatě jsme měli hodinu na to si vybalit a povléct postel. Poté jsme se sešli před chatou a povídali sio Ornitomimu Krásetínském. Po hledání hnízda se zjistilo, že v hnízdě nejsou vajíčka. Když jsme našli vajíčka, tak jsme je měli dostat zpátky do hnízda. Ale po cestě nám začalo pršet, za chvíli svítilo slunce a pak ještě foukalo. Později jsme se sešli v klubovně a hráli jsme různé hry. Poté jsme začali nacvičovat divadlo. Pak přijeli rodiče a šli jme se připravit na divadlo. Po představení jsme měli stezku odvahy. Potom, co všichni sešli dolů někteří s velkým křikem, tak rodiče odjeli. Pak jsme šli spát. Adam s Honzou tam kecali asi do půl druhé ráno. Když jsme se vzbudili, tak jsme šli na snídani. Poté jsme uklidili a sbalili věci a pomalu se vydali na vlak. Málem nám ujel , ale naštěstí jsme ho stihli a jelo se domů! Agáta Michálková a Eva Sýkorová Ve čtvrtek 21.září jsem jeli se třídou na chatu pod Kletí. Jeli, jsem vlakem. Když, jsme, dojeli do Holubova, rozdělovali jsme se do týmu. Já jsem byla s Adélou Mižigárovou ,Lucií Malíkovou ,Karlem Hončíkem ,Ondráš Šopík ,Mikuláš Aleš Fencl a Matějem Matějčkem jmenovali jsme se Alvin a chipmunkové. Šli jsme na Klet´ . Jenže problém byl v tom, že paní učitelka nevěděla, jak se na tu chatu jde ,takže jsme poprosili tetu mapu, aby nám ukázala cestu. Matěj byl hlavní a říkal, že má v hlavě mapu, tak jsme se všichni zasmáli a šli jsme dál. Když už jsme byli na chatě, začali jsme hrát hry. Potom nám paní učitelka řekla, abychom zjistili, co to znamená endemit-to je když rostlina nebo živočich žije jenom na jednom místě. Potom se nás paní učitelka zeptala, co je tady za enemita (jsme v Krásetíně ) a řekla nám že to má společný něco s tím místem a pak jsme na to přišli byl to ornitomim krásetínský no a měli jsme hledat hnízdo a našli. Jenže tam nebyla vajíčka, tak jsme je začali hledat. Já jsem našla jedno a Maty druhé. Potom jsme šli na večeři. Potom jsme hráli divadlo a pak byla bojovka. Během těch dvou dnů jsme často seděli do kruhu a měli jsme pravidlo, že když má někdo kamínek, má právo mluvit. Vraceli jsme stejnou cestou, jako když jsme přicházeli, jenže potom jsme zjistili, že máme už jen 10 min. tak jsme začali utíkat. Já jsem nejdřív běžela s Hankou. Když jsme přišli, vlak nám jel za 6 minut a pak jsme jeli domů. Rebeca Fošumová 6.B
Byla jsem se školou na Chatě pod kletí. Nejdříve jsme se ubytovali a ukázali nám, kde je co. Já jsem měla pokoj ještě s pěti spolužačkami. Hráli jsme různé hry např. hledání vajíček. Náš tým byl sice druhý, ale vyhrály oba týmy, protože všichni vajíčko přenesli do hnízda. Pak jsme si taky si povídali v kroužku a dokonce pak přišla naše minulá paní učitelka. Také tam byl obchůdek, kde jsem si koupila pohled. Pak jsme si nacvičovali divadlo. Nacvičovali jsme Krteček a Dlouhý, Široky a Bystrozraký. Já jsem hrála sovu, která krtečkovi a jeho kamarádům namíchala lektvar na přání, aby se změnili na lidi? Potom přišli rodiče a předváděli jsme svá divadla. Pak jsme měli hledat ve tmě a s baterkou papírky, které jsme pověděli rodičům, aby rozluštili tajenku. A potom nastala stezku odvahy. Trošku jsem se bála, ale bylo to asi nejlepší hra, která tam byla. Moc mi chutnala večeře (knedlík s kostky masa a s omáčkou, špenát) a snídaně (rohlík nebo chleba a příloha např. Šunka)ale jako oběd byla gulášovka, kterou moc nemusím. Večer jsem se moc nevyspala, protože mi byla zima. A druhý den odpoledne jsme jeli domů.
Andrea Dvořáková Začalo to tak, že nás naši rodiče přivezli na vlakové nádraží, potom paní učitelka koupila lístky na vlak. V Holubově jsme se rozdělili do 4 skupin a šli jsme na chatu pod Kletí. Po chvilce cesty jsme došli k dvěma loukám, kde na nás čekali paní učitelky paní učitelka Kalíšková a paní učitelka Petránová. Hráli jsme různé hry a pak jsme konečně došli na chatu pod Kletí tam nám řekli po kolika jsou pokoje a mi jsme se rozdělili do skupinek po kolika byli pokoje . Ve 12 00 jsme měli být před chatou tam jsme chvilku a potom jsme hráli hru kde jsme přenášeli zlaté vejce byli dva tímy když hra skončila tak jsme šli do chaty tam jsme si chvíli odpočinuli a pak jsem šli do kruhu a tam jsme si říkali pravidla toho kruhu v průběhu dne jsme šli do to ho kruhu ještě několikrát večer jsme hrály hry. Přišli rodiče ukázali jsme jim svoje divadlo a pak s nimi hráli šifry a potom jsme šli na stezku odvahy a pak jsme šli spát druhý den jsme se nasnídali a šli jsme znovu do kruhu. Zahráli si ještě hry a pak jsme jeli domu.
Václav Bauer
Naše výprava začala cestou na vlakové nádraží. Tam jsme nastoupili do vlaku, kterým jsme dojeli až do Holubova, kde jsme našli dopis. V dopise bylo napsáno, že se máme rozdělit na čtyři skupiny. Jména skupin byla: Rakeťáci,Karel a chipmunkové, Krtečci a Simpsonovi. Po rozdělení jsme došli ke Krásetínu, kde jsme si zahráli první hry.
Po dohrání her jsme vyrazili dál a nebýt staré dobré GPS, ztratili bychom se. Když jsme došli na samotnou chatu, ubytovali jsme se a Radek okamžitě začal pouštět písničky z repráku. Poté jsme šli ven a zahráli si další hry. Poté jsme dostali úkol. Ve skupinách jsme si měli připravit divadlo, ovšem jsme si museli vylosovat jednu pohádku, kterou jsme do divadla museli zamíchat. Večer přijeli rodiče a divadla jsme jim hráli. Poté jsme hráli další hru a pak byla stezka odvahy, po které jsme šli spát. Ráno jsme dodělali poslední aktivity a jeli jsme domů.
Ondřej Smeykal
Ve čtvrtek ráno jsme se všichni sešli na Vlakovém nádraží. Nastoupili jsme do vlaku a jeli jsme do Holubova. V Holubově jsme se rozdělili do čtyř skupin a do dvou velkých skupin. Pak jsme šli na louku u Krásetína. Tam na nás čekaly paní učitelky, hráli jsme hry, pak jsme šli na chatu pod Kletí. Tam jsme měli hodinu na to, abychom si povlékli postele:
Pak jsme šli ven, hádali jsme chráněného živočicha: Ornitomima Krásetínského, hledali jsme jeho vejce, které ale našel nějaký predátor a odnesl je PRYČ. Když jsme je našli, museli jsme je odnést zpět do hnízda. Potom jsme šli dovnitř a hráli jsme hry, vylosovali jsme si pohádku, kterou jsme museli zahrát. Večer přijeli rodiče a divadlo jsme jim zahráli. Pak šli s námi ven a dostali jsme zakódovaný papír a po louce byla rozhozená písmenka a ty jsme museli hledat. Pak jsme měli stezku odvahy, kterou nám dělali rodiče. Když stezka odvahy skončila, šli jsme spát .
Ráno jsme měli snídani, potom jsme hráli hry, pak jsme měli oběd a šli jsme na vlakovou zastávku a frčeli jsme domů. Karolína Rolníková
Den začal tak, že jsme nastoupili do vlaku do Holubova. Na vlakovém nádraží jsme se rozdělili do čtyř skupin. Jmenovali jsme se: Karel a Chipmunkové já vím je to je to ujetý. Pak jsme šli na pole a hráli jsme tam hry. Po půl hodině jsme šli dál. Nevěděli jsme kudy, tak nám pomohla teta navigace. Po čtvrt hodině jsme dorazili na místo. Majitelka nám dala pár pokynů a šli jsme se ubytovat. Nebyli to sice čtyř hvězdičkové pokoje, ale bylo to stejně dobrý. Když jsme se ubytovali, hráli jsme první hru venku. Museli jsme uhádnout, co je to endemit. Zjistili jsme, že je to rostlina nebo živočich, který žije na jen na určitém místě. Byl to Ornitomim Krásetínský. Zkusili jsme najít jeho vejce ale on si je zchoval, tak jsme je šli hledat. Našli jsme je a pak jsme je odnesli do hnízda. ale byl v tom háček. Když jakoby pršelo, museli jsme si dřepnout a podávat si to ze strany na stranu. Když foukal vítr, museli jsme si je podávat zhora dolů. A když svítilo slunce, tak jsme si to podávali normálně ve stoje ze strany na stranu. Bylo plno jiných her. Hráli jsme divadlo prostě to tam bylo super mega epic. Děkujeme naší pani učitelce že nás tam vzala. Zpátky jsme vlak stihli jen tak tak.,!
Matěj Matějček a Karel Hončík
VE ČTVRTEK V 7:55 JSME SE SETKALI U VLAKOVÉHO NÁDRAŽÍ. NASEDLI JSME DO VLAKU A PŘIJELI JSME DO HOLUBOVA, KDE NA NÁS ČEKAL DOPIS, KDE BYLy INSTRUKCE, CO MÁME DĚLAT A DO JAKÝCH SKUPIN SE MÁME ROZDĚLIT. PAK JSME CHVÍLI ŠLI, AŽ JSME DOŠLI ZA SLEČNOU KALÍŠKOVOU A PANÍ PETRÁŇOVOU A S NIMI JSME HRÁLI RŮZNÉ HRY. PAK JSME S PANÍ PETRÁŇOVOU DOŠLI NA CHATU, ANIŽ BY NÁM PANÍ IRČA ŘEKLA CESTU.POTOM JSME SE SEZNÁMILI S PANÍ ANDRLOVOU A BYLI NÁM ROZDĚLENY POKOJE. POTOM JSME SE PŘESUNULI VEN A TAM JSME SE HÁDALI CO JE ENDEMIT PRO UPŘESNĚNÍ, ENDEMIT JE PTÁK JMÉNEM: ORNITOMIM KRÁSETÍNSKÝ .MUSELI JSME HLEDAT JEHO DVĚ ZLATÁ VAJÍČKA. NAŠLI JSME JEN JEHO HNÍZDO, PROTOŽE VAJÍČKA UKRADLA ASI NĚJAKÁ VEVERKA. VAJÍČKA JSME NAŠLI A DALI JSME JE ZPĚT DO HNÍZDA. ŠLI JSME DOVNITŘ A TAM JSME HRÁLI HRY. PAK JSME SI V TĚCH SKUPINKÁCH VYLOSOVALI DVĚ POHÁDKY A TY JSME MUSELI DO SEBE SKLOUBIT A VEČER ZAHRÁT RODIČŮM. KDYŽ RODIČE DORAZILI, TAK JSME JIM ZAHRÁLI DIVADLA A ŠLI JSME VEN NA TERASU. TAM NÁM PANÍ UČITELKA ZÁLOHOVÁ DALA PAPÍR, KDE BYLA PŘEHÁZENÁ PÍSMENA. VÝSLEDKY PÍSMEN BYLI POHOZENÉ NA LOUCE PŘED CHATOU, TAKŽE JSME PRO TO BĚHALI A LUŠTILI. VYLUŠTILI JSME TO A PAK NÁM RODIČE UDĚLALI STEZKU ODVAHY PŘES LES. ŠLI JSME SPÁT. RÁNO JSME JEŠTĚ HRÁLI PÁR HER A UŽ JSME SE POMALU BALILI. KDYŽ UŽ JSME BYLI ZBALENÍ, VYRAZILI JSME NA NÁDRAŽÍ A PAK UŽ JSME DOJELI DOMŮ. Lucie Malíková
Přijeli jsme vlakem. Když jsme dorazili, rozdělili jsme se do dvou skupin, 1.Karel a Chipmunkové a 2.Simpsnovi, 3.Rakeťáci a 4.Krtečci. Poté jsme se vydali na louku, kde na nás čekaly hry. 1.Hra se jmenovala úklid pokojíčku, úkolem bylo uklidit hračky do bedny se zavázanýma očima, 2.hra byla tečka čárka vykřičník 3., Cukr káva limonáda čaj rum bum, 4.dračí honěná a 5. Byla baba. Když jsme dohrály hry, tak jsme se vydali na chatu. Pak jsme začali hrát hru vrať vajíčko do hnízda. Poté jsme šli do společenské místnosti, kde jsme si vysvětlili pravidla a poté jsme měli skupinovou práci. Karel a Čipmankové vyrobily Kleť, Simpsnovi vyrobili nápis THE SIMPSONS. Rakeťáci vyrobili balon a Krtečci vyrobili chatu pod Kletí. Poté jsme si s bývalou třídní učitelkou vyrobili Baterky, pak jsme měli večeři a zase volno a přitom jsme si cvičili divadlo, které jsme ukázali rodičům. Měli jsme taky cestu odvahy a pak večerku. Druhý den jsme měli i volno na úklid a poté jsme došli (doběhli) na nádraží a odjeli domů.
Vilém Kiprý
Přijeli do Holubova a tam byl Ríša a jeho táta. Do jejich auta jsme si dali batohy a rozdělili do 4 týmů po 7 lidech a pak jsme poslouchali paní učitelku když nám četla vzkaz, který na nás čekal na vlakovém nádraží (Jeden který byl pro nás jsme tam nechali). Pak nás čekal první km cesty. Když jsme vyšli k silnici, tam na nás čekaly paní učitelky. Tam jsme měli první zastávku cesty, rozdělili do dvou velkých týmů po 14 lidech. Hráli jsme různé hry např.: cukr káva limonáda, sbírání věcí do krabice atd. Když jsme došli na chatu, následovala hodina na to, abychom si povlekli a zabydleli. Pak následovala další hra a to najít hnízdo Ornytomima Krásetínského. Když jsme našli hnízdo, tak bylo prázdné, takže začal boj o vajíčka, protože je dravec ukryl a my je museli najít. A pak jsme vevnitř tvořili nějaké výrobky. Simpsonovi měli Nápis, Alvin a čipmankové Kleť atd. Pak se začali trénovat divadla. Když se docvičili, tak přijeli rodiče a divadla jsme hráli. Pak následovala hra s rodiči. Tam jsme museli běhat a říkat rodičům, co znamenají jednotlivá písmena např. Č=K. Pak následovala stezka odvahy a pak byla večerka. Druhý den jsme ráno hráli hry atd. a pak ve 14:00 H jsme šli na vlak. Byl to krásný výlet.
Naše pocity.: Super, libový, sranda,
Roman Kučera a Ondra Šopík Chata pod kletí
Ve čtvrtek ráno jsme se všichni sešli na vlakovém nádraží. Nastoupili jsme do vlaku a jeli jsme do Holubova. V Holubově jsme se rozdělili do čtyř skupin a do dvou velkých skupin. Pak jsme šli na louku u Krásetína. Tam na nás čekaly paní učitelky, hráli jsme hry, pak jsme šli na Chatu pod Kletí. Tam jsme měli hodinu na to, abychom si povlékli postele.
Pak jsme šli ven, hádali jsme chráněného živočicha: Ornitomima Krásetínského, hledali jsme jeho vejce, které ale našel nějaký predátor a odnesl je PRYČ. Když jsme je našli, museli jsme je odnést zpět do hnízda. Potom jsme šli dovnitř a hráli jsme hry, vylosovali jsme si pohádku, kterou jsme museli zahrát. Večer přijeli rodiče a divadlo jsme jim zahráli. Pak šli s námi ven a dostali jsme zakódovaný papír a po louce byla rozhozená písmenka a ty jsme museli hledat. Pak jsme měli stezku odvahy, kterou nám dělali rodiče. Když stezka odvahy skončila, šli jsme spát. Ráno jsme měli snídani, potom jsme hráli hry, pak jsme měli oběd a šli jsme na vlakovou zastávku a frčeli jsme domů. KONEC

Fotografie vztahující se k článku

(náhodně vybrané, klikněte pro zvětšení)