Evaluace vzdělávacího programu

Hodnocení žáků

• Hodnocení všech předmětů obsahuje následující obecná kritéria:
aktivita v hodinách, dovednosti, znalosti, iniciativa (tzn. spontánní činnost žáka mimo vyučovací hodiny rozvíjející kompetence v daném předmětu)
• V charakteristice každého předmětu jsou navíc obsažena případná specifická kritéria - např. seminární a domácí práce, podíl zadaných/vypracovaných domácích prací, jejich úprava, obsah a správnost, písemný projev, ústní projev, porozumění textu, práce v týmu, znalost faktografie, dovednost aplikovat, aktivita v hodinách, iniciativa, vyhledávání informací atd.

Podklady pro hodnocení vznikají vždy kombinací různých forem zjišťování
• ústní projev žáků
• soustavné sledování výkonů a připravenosti žáka na vyučování; analýza výsledků různých činností žáka (aktivita při výuce, pozornost, zaujetí pro předmět, písemné zpracování laboratorních protokolů, domácí úkoly všeho charakteru apod.)
• školní i domácí písemné práce
• různými druhy zkoušek (ústní, písemné - včetně testů, grafické, praktické, pohybové) dle specifik jednotlivých předmětů
• iniciativa žáků při nepovinných a nadstandardních úkolech atd.
Tato kombinace je navíc individuálně vztažena k jednotlivým žákům a jejich potřebám. Jsme si vědomi, že někteří žáci jsou schopni se lépe vyjádřit ústně, jiní písemně, někteří si nedokáží dobře zapamatovat rozsáhlou faktografii, ale bez problémů plní náročné tvůrčí úlohy.

Klasifikační stupně jsou voleny tak, aby odpovídaly zažitým tradicím - používáme pětistupňovou škálu, ve které hodnocení 1 odpovídá nejlepšímu dosaženému hodnocení, stupeň 4 popisuje hodnocení ještě přijatelné, na spodní hranici požadovaných výsledků, stupeň 5 označuje hodnocení nedostatečné.

Hodnocení provádí a zodpovídá za něj příslušný vyučující.

Plánované souhrnné písemné práce v rozsahu více než třiceti minut a delší zapisují vyučující s týdenním předstihem do třídní knihy. Ostatní písemné práce se do přehledu nezaznamenávají.
Učitel opraví všechny písemné práce do 10 dnů od jejich napsání, seznámí žáky s hodnocením a umožní jim do opravených prací nahlédnout. Archivuje písemné práce po dobu školního roku.

Učitel dodržuje pedagogické zásady, zejména:
• nehodnotí žáky ihned po jejich návratu do školy po nepřítomnosti delší než jeden týden;
• uvědomuje si, že účelem zkoušení není nacházet mezery ve vědomostech a dovednostech, ale hodnotit to, co žák umí;
• u žáka s prokázanou specifickou vývojovou poruchou učení při jeho výuce i klasifikaci přihlédne k charakteru poruchy, respektuje doporučení PPP, volí vhodné a přiměřené způsoby získávání podkladů pro klasifikaci, které odpovídají schopnostem žáka a na něž nemá porucha negativní vliv. Učitel klade důraz na ten druh projevu, ve kterém má žák předpoklady podávat lepší výkony.
• do hodnocení zásadně nepromítá svůj postoj k žákovi ani srovnávání žáka s ostatními.
Hodnocení zásadně zachycuje stav a vývoj výkonů, dosažených vědomostí a dovedností.


Hlavní oblasti vlastního hodnocení školy:

a) podmínky ke vzdělávání,
b) průběh vzdělávání,
c) podpora školy žákům a studentům, spolupráce s rodiči, vliv vzájemných vztahů školy, žáků, rodičů a dalších osob na vzdělávání,
d) výsledky vzdělávání žáků a studentů,
e) řízení školy, kvalita personální práce, kvalita dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků,
f) úroveň výsledků práce školy, zejména vzhledem k podmínkám vzdělávání a ekonomickým zdrojům.

Jednotlivé oblasti jsou vždy posuzovány z pohledu cílů, které si škola stanovila, jak se daří je plnit, oblasti, kde škola dosahuje úspěchy a také v čem má rezervy.

ČASOVÉ ROZVRŽENÍ VLASTNÍHO HODNOCENÍ

Vlastní hodnocení bude škola provádět ve intervalech daných právními předpisy.
Do konce září daného školního roku stanoví škola oblasti, pro které provede vlastní hodnocení. Projedná tento návrh na pedagogické radě a schválí plán provedení autoevaluace.
Do konce října daného roku stanoví pracovní skupiny konkrétní postup při zjišťování dat.
Do konce května vyhodnotí pracovní týmy svou oblast hodnocení.
Do konce srpna ředitel připraví návrh konečné podoby autoevaluační zprávy.
V průběhu září následujícího škol roku bude projednána na ped. radě.
Do konce října následujícího škol.roku předložena škol. radě.

Podmínky ke vzdělávání
a) Cíle
Udržení stávajících podmínek ke vzdělávání a jejich postupné zkvalitňování.
b) Kritéria
Dostatek finančních zdrojů na zabezpečení chodu školy.
c) Nástroje
Dotazníkové šetření, vyhodnocení rozpočtů, rozhovory.
d) časový harmonogram
Průběžně

Spolupráce s rodiči
a) Cíle
Zlepšení spolupráce s rodiči, dosažení v rámci možností co největší spokojenosti rodičů se školou
b) Kritéria
Naplněnost školy a zájem o zápis do školy do 1. tříd a tříd po ukončení docházky do málotřídních škol.
c) Nástroje
Pohovory při zápisem a přestupech z ostatních škol. Anonymní dotazníková šetření k jednotlivým problematikám.
d) časový harmonogram
Rozhovory v rámci rodičovských schůzek. 1x za dva roky dotazník přes stránky školy.

Výsledky vzdělávání
a) Cíle
Dosažení co nejlepších výsledků odpovídající individuálním možnostem žáků
b) Kritéria
Hodnocení výsledků vzdělávání žáků a jejich vývoj v průběhu docházky.
c) Nástroje
Analýza žákovských prací, vyhodnocení klasifikace po čtvrtletích.
Testy standardizované pro hodnocení v rámci republiky.
d) časový harmonogram
Průběžně.

Personální oblast
a) Cíle
Dosažení optimálního stavu pedagogického sboru, odborný růst pedagogických pracovníků.
b) Kritéria
Aprobovanost ped. pracovníků a jejich odborná úroveň.
c) Nástroje
Výběr nových ped. pracovníků, využití DVPP, vyhledávání programů s možností školení celého sboru
d) časový harmonogram
Průběžně.

Školní klima
a) Cíle
Spokojenost žáků ve škole, spokojenost učitelů a ostatních pracovníků.
b) Kritéria
Spokojený a tvořivý žák. Spokojený učitel spolupracující s vedením.
c) Nástroje
Pozorování, dotazníky a rozhovor.
d) Časový harmonogram
Dotazník 1x ročně učitelé, rozhovory v rámci žákovské samosprávy